, Laboratories, AT&T, Energy a dalších 22 amerických společností loni svým výkonným ředitelům na mzdě a odměnách zaplatily víc, než odvedly na daních ze zisku federální vládě, uvádí se ve studii washingtonského think-tanku Institute for Policy Studies. Daňové břemeno podle levicově zaměřeného institutu pomáhají nadlehčovat odpisy nákladů na výzkum a vývoj, minulé ztráty a zisk držený firmami v zahraničí.
Současná podoba americké daňové regulace umožňuje vrcholovému managementu dostávat královské odměny, které zároveň pohodlně snižují odvody ministerstvu financí, uvádí autoři studie. Například kvůli čtyřem typům daňových úlev spojeným se mzdami přišla státní kasa loni o 14 mld. USD. Tyto úlevy se týkaly pohyblivé složky platu navázané na výkonnost, zaměstnaneckých akcií, nebo třeba snížené 15% sazby u výnosů fondů soukromého kapitálu a dalších finančních institucí. Stát tak v době, kdy je deficit téměř bilion dolarů, dostává méně peněz. Podle studie z 26 firem jich 18 loni získalo daňovou vratku či různé slevy na dani.
Plat 26 výkonných ředitelů, který zároveň převýšil celkový daňový odvod jejich společností, v loňském roce v průměru dosáhl 20,4 mil. USD. Meziročně si tak bossové průměrně polepšili o 23 %. Studie také ukázala, že firmy vedoucí „chytré“ účetnictví svým CEO platí výrazně víc než zbytek korporátní Ameriky. Podle konzultantské společnosti Hay Group si loni 300 ředitelů velkých společností na okamžitě vyplácené složce platu přišlo v průměru na 10,3 mil. USD.
Výkonný ředitel Vikram Pandit si loni vydělal 14,9 mil. USD. Víc jako polovina akcionářů přitom na valné hromadě hlasovala (pouze poradně) proti takové výši jeho platu. Banka dostala od ministerstva financí vráceno 144 mil. USD kvůli uplatněným ztrátám z minulých let (hlavně 2008 a 2009). Mluvčí se proti zprávě ohradila s tím, že podobnou možnost měly všechny firmy ve stejné situaci. Dodala, že mezi lety 2000 a 2006 banka na daních ročně odváděla kolem 3,7 mld. USD, navíc prý loni do státní kasy odvedla 3 mld. USD na daních ze mzdy zaměstnanců. také poukázala na to, že Pandit si v roce 2010 dobrovolně snížil plat na jeden dolar.
Telekomunikační gigant AT&T loni svému výkonnému řediteli vyplatil 18,7 mil. USD. Od ministerstva financí dostal vráceno 420 mil. USD díky miliardám daňových úlev z nedávno schválených pravidel o zrychlených odpisech. Firma na svoji obranu uvedla, že na podporu americké ekonomiky loni vydala 20 mld. USD a že plat managementu je úzce svázán s jeho výkonností.
Mezi největšími daňové „šíbry“ patří firma Energy, druhý největší americký těžař zemního plynu. Za dvacet let své existence vydělala zhruba 5,5 mld. USD. Do státní kasy z toho zvládla odvést mizivé jedno procento – tedy méně než polovinu částky, kterou si v roce 2008 vydělal výkonný ředitel firmy Aubrey McClendon.
Oficiálně přitom platí firmy ve Spojených státech 35procentní daň z příjmu. Téma daní je v předvolební Americe, která se potýká s rozpočtovým schodkem 103 procent HDP, jedno z nejcitlivějších.
Energy zdaleka není jedinou americkou firmou využívající neotřelé způsoby účetnictví. Známé jsou i daňové strategie technologických společností v čele s Googlem. Ty ovšem zpravidla zahrnují převádění zisků do zahraničí a následnou nemožnost s penězi volně nakládat ve Spojených státech.
Těžařským koncernům naproti tomu ke snižování výdajů napomáhají přímo zákony. Norma z počátku dvacátého století totiž těžařům umožňuje odečíst si „nehmatatelné náklady na těžbu“. Zákon měl kdysi ochránit podnikatele v relativně rizikovém byznysu před škodami způsobenými vyhloubením „suchých“ vrtů. Technologický pokrok od té doby snížil riziko na minimum.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, E15)