Emise oxidu uhličitého v americké energetice se díky hromadnému přechodu tamních elektráren z uhlí na levný a čistší zemní plyn propadly na minimum za 20 let a jejich pokles by měl dál pokračovat. Uvedla to agentura AP s odkazem na zprávu Úřadu pro energetické informace (EIA) při ministerstvu energetiky USA. O snížení emisí se zasloužil prudký a ještě nedávno nikým nepředpokládaný růst produkce plynu z břidlicových hornin.
Emise CO2 z produkce energie, které se na celkových emisích podílejí 98 procenty, klesly v USA v prvních čtyřech měsících tohoto roku na úroveň roku 1992. Konzultační firma Bentek odhaduje, že americké elektrárenské společnosti v příštích pěti letech ukončí provoz asi 175 uhelných elektráren a nahradí je provozy na plyn. To by snížilo emise v USA na úroveň roku 1980.
USA by tak na rozdíl od řady ostatních zemí mohly v příštích letech splnit hlavní cíl takzvaného Kjótského protokolu o snižování skleníkových plynů, který přikazuje srazit emise pět procent pod úroveň roku 1990. USA přitom protokol ratifikovat odmítly a vláda prezidenta Barack Obamy ani nebyla schopna prosadit plánovaný systém obchodu s emisemi podle kjótského vzoru.
Celkové americké emise CO2 z energetiky se dostaly na své maximum šest miliard tun v roce 2007, pak kvůli propadu ekonomiky klesly a po růstu v roce 2010 se loni opět snížily na zhruba 5,2 miliardy tun. Přitom v roce 1990 americká energetika vypustila kolem pěti miliard tun CO2. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v květnu uvedla, že díky rozvoji těžby břidlicového plynu klesly americké emise CO2 v posledních pěti letech o 450 milionů tun, nejvíce ze sledovaných zemí včetně Evropské unie.
Experti na klima a energetiku žádný výraznější pokles emisí v USA nečekali, podle AP proto, že nebyl výsledkem zásahu vlády, ale působení tržních sil. "Je to velmi jasná lekce. Ukazuje to, že pokud budou čistší zdroje energie levnější, pak nahradí špinavější," řekl Roger Pielke Jr. z Coloradské univerzity.
Také známý klimatolog Michael Mann, autor kontroverzního "hokejkového grafu" tisíciletého vývoje globální teploty, označil přesun od uhlí k plynu za důvod k "opatrnému optimismu". Je to podle něj důkaz toho, že i v otázce globálního oteplování "lidé nakonec vždy sledují své peněženky".
Zatímco před deseti lety byla těžba břidlicového plynu okrajovou záležitostí, díky spojení technologií horizontálního hloubení a hydraulického štěpení USA už v roce 2010 překonaly Rusko a staly se největším producentem plynu na světě. Nyní se plyn z břidlic podílí na celkové těžbě v USA čtvrtinou a odhaduje se, že do 20 let by to měla být polovina. "Břidlicová revoluce" srazila v USA ceny plynu zhruba na pětinu úrovně v Evropě a sedminu asijské úrovně, což odstartovalo přechod elektráren na plyn.
Pro vládní i odvětvové experty ale bylo velkým překvapením to, jak rychle a bez jakýchkoli vládních podpor a regulací se elektrárenské podniky začaly na plyn přeorientovávat. Ještě v roce 2005 se uhlí podílelo na zhruba polovině americké produkce elektřiny, zatímco letos to bude podle údajů mezinárodní agentury IEA už jen 34 procent, rekordní minimum za téměř 40 let, kdy agentura tyto údaje ve vyspělém světě sleduje.
Přechod na plyn nesnižuje jen emise CO2, jejichž zvýšené procento v atmosféře může přispívat ke globálnímu oteplování, ale i emise skutečně škodlivých látek v ovzduší. "Mám radost, že přecházíme od jednoho z nejšpinavějších zdrojů ke zdroji mnohem čistšímu," řekla AP mluvčí Americké asociace pro plicní choroby Janice Nolenová.
Jen za poslední dva roky klesly podle firmy Bentek emise oxidu siřičitého u velkých amerických elektrárenských firem o 34 procent a u oxidu dusičitého to bylo o 16 procent. Uhelné elektrárny produkují asi 90krát více oxidu siřičitého, pětkrát tolik oxidu dusičitého a dvakrát více CO2 než elektrárny na plyn, udává Všeobecný úřad pro kontrolu rozpočtu (GAO).
Přechod elektráren na plyn bude zatím dál pokračovat. "V nejbližší době se budou stavět jen elektrárny na plyn," řekla mluvčí společnosti American Electric Power Melissa McHenryová. Dodala ale, že to bude záviset na vývoji cen plynu, kde EIA čeká v příštích letech obnovení růstu. Prudký propad cen na americkém trhu zastavil řadu nových projektů těžby, realizace plánů na vývoz plynu z USA je zatím v nedohlednu a růst domácí poptávky se zatím omezuje hlavně na elektrárny a nedrží krok s dosavadním obřím vzestupem nabídky.