Mezi jednu z oblíbených kratochvílí - povětšinou anonymních - účastníků internetových diskusí na finančních serverech patří v poslední době hra „umyj hlavu svému analytikovi“. Její princip spočívá v hledání a následném zesměšnění nešťastníka, který se a) nestrefil v odhadech hospodářských výsledků jím sledované firmy, nebo b) vyslovil názor na budoucí vývoj nějaké veličiny a realita byla zcela jiná.
Vzhledem k tomu, že četnost a „virtuální brutalita“ těchto ataků roste, začal jsem se zabývat myšlenkou, kde vlastně může být problém. Nemůže to být náhodou v tom, že název funkce a obsah faktické činnosti nebohého analytika nejsou v souladu? Wikipedia definuje analýzu jako:
„…rozbor, metodu zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší. Používá se v mnoha vědách, ve filosofii i v běžném životě, pokud chceme dospět k jistým výsledkům na základě detailního poznání podrobností.
Protikladem analýzy je syntéza. Postupy a metody, založené na analýze, se nazývají analytické a člověk, který se zabývá analýzami, je analytik.“
Ať se dívám, jak se dívám, nikde není ani zmínka o tom, že by měl analytik předpovídat, co se stane. Jeho role je poznat a popsat. Naopak prognóza je:
„…systematicky odvozená výpověď o budoucím stavu objektivní reality. Na rozdíl od hypotézy je prognóza ohodnocena mírou spolehlivosti. Oproti prosté předpovědi nebo tvrzení se opírá o vědecké poznatky.“
A tak zatímco od analytika veřejnost chybně očekává neomylnou prediktivní schopnost („vždyť u toho sedíte, tak tomu přece musíme rozumět a vědět, co bude“ – větší blbost, aby člověk pohledal), u prognostika – kterému přesně tohle náleží – to nikoho netrápí. Z nějakého mě neznámého důvodu jsou totiž prognostici považování za poněkud pomatené podivíny, které jenom málokdo bere vážně. Takový analytik, to je však jiná káva…
Možná by tak stačilo přejmenovat analytická oddělení na oddělení prognostická a bylo by po problému. Analytici-prognostici by si v klidu publikovali své prognózy (což stejně dělají, jen se tomu říká jinak) a nemuseli by se bát, kde je zase kdo bude natírat, že se zmýlili. Regulátoři by nemuseli vymýšlet složité monitorovací systémy, sledující úspěšnost jednotlivých analytiků a investoři by se možná konečně vrátili k tomu, co je principem investování – místo infantilní fascinace investičními doporučeními, které se v případě některých zahraničních firem mění dvakrát týdně.
To, že „…na počátku bylo slovo“ věděl už autor Bible...
Hezký víkend přeji,
Petr Žabža (zabza@patria.cz)