Aktualizováno Řecko by mělo okamžitě přestat splácet dluhy věřitelům a začít jednat o zmírnění drastických úsporných opatření, jinak bude čelit sociálním nepokojům. Uvedl to dnes podle agentury DPA mluvčí Koalice radikální levice (SYRIZA), která je největším opozičním uskupením v řeckém parlamentu.
Řekové by podle dnešních slov mluvčího Panose Skourletise mohli na daňových úřadech "rozbít vše na cimprcampr", protože již nemají žádné peníze na placení daní. Ultralevicová SYRIZA skončila v červnových parlamentních volbách na druhém místě se ziskem 71 křesel z 300členného řeckého parlamentu proti 129 křeslům, které si připsala vítězná Nová demokracie. Rozhodla se být aktivní opozicí a dosavadní činnost vlády kritizuje prakticky na každém kroku. Již před volbami SYRIZA hlasitě kritizovala dohodu o podmínkách pomoci s věřiteli (EU/MMF/ECB).
Řecko nyní čerpá druhý záchranný program, který si dohodlo v objemu 130 miliard eur. V roce 2010 začalo čerpat první půjčku v objemu 110 miliard eur, během čerpání se ale ukázalo, že záchranný úvěr Řecku nebude stačit. Atény se proto dohodly na restrukturalizaci dluhu a nových podmínkách čerpání.
Další splátku z nového 130miliardového záchranného balíku ve výši 31,2 miliardy eur získá Řecko teprve poté, co zástupcům Trojky předloží konkrétní plán dodatečných úspor v následujících dvou letech dosahující 11,5 miliardy eur. Zástupci mezinárodních věřitelů mají do Atén přijet opět v září, ale i přes případné souhlasné stanovisko není jisté, že země další peníze dostane dříve než v říjnu. Některé členské země eurozóny totiž odmítají další peníze poskytnout, pokud neuvidí, že Řecko začalo na slíbených reformách již pracovat.
Řecká koaliční vláda si je podle všeho vědoma sociální vlny, kterou by mohlo vyvolat neopatrné zavádění úsporných opatření. Řecký deník Kathimerini dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že vládní koalice zkoumá možnosti postupného zavádění nepopulárních fiskálních škrtů v několika fázích, aby omezila negativní politický dopad těchto zásahů.
Zdroje vlivného deníku dále tvrdí, že by celkový objem opatření v rámci nového dvouletého úsporného balíku měl nakonec dosáhnout 13,5 miliardy eur. Ministerstvo financí totiž prý kromě slíbených škrtů za 11,5 miliardy eur počítá s nutností nahradit výpadek 2 miliard eur na příjmové straně plynoucí z negativního vlivu nových opatření na výběr daní a sociálního pojištění.
Řecko je pátým rokem v recesi a předpokládá se, že navzdory odporu části politické reprezentace v Evropě požádá o dvouletý odklad termínu, do něhož má zavést dohodnutý program úspor. Ten stanovili zahraniční věřitelé. Pokud Řecku vyhoví, Atény budou mít čas na zavedení úspor až do roku 2016, zatímco současný plán počítal s rokem 2014. Obrat v mínění politiků dnes naznačil i Norbert Barthle, jeden ze seniorních členů CDU Angely Merkelové, který se nechal slyšet, že mírné ústupky v rámci podmínek úvěru Řecku jsou možné, pokud tamní vláda bude prokazovat snahu plnit domluvené cíle.
Řecký ministr financí Jannis Sturnaras včera také varoval Řeky, že odchod z eurozóny by byl pro ně katastrofou. "Musíme přežít a zůstat uvnitř eurozóny, protože je to jediná volba, která nás může ochránit před chudobou, jakou jsme ještě nikdy nezažili," řekl Sturnaras řeckému tisku. Je podle něj nutné, aby Řecko přijalo nezbytná úsporná opatření, která slíbilo partnerům.
(Zdroj: ČTK, DPA, Kathimerini)