Prezident Václav Klaus požádal ve středu v dopise premiéra Petra Nečase, aby garantoval, že zákon o vyrovnání státu s církvemi neprolomí restituční hranice 25. února 1948. Svůj dopis adresovaný předsedům vládních stran ODS a TOP 09 a vicepremiérce Karolíně Peake zveřejnil na svých stránkách.
"Velmi mne znepokojují obavy řady občanů i právních odborníků z možného prolomení restituční hranice 25. února 1948 zákonem o církevních restitucích. Předpokládám, vážený pane předsedo, že vládní koalice, na jejímž půdorysu sestavená vláda zákon připravila a která jej v parlamentu prosazuje, si je těchto věcí dobře vědoma," napsal Klaus. Žádá proto Nečasovu osobní garanci toho, že přijetí zákona nebude v žádném případě znamenat nebezpečný precedens prolomení této restituční hranice. "Vaše ujištění považuji pro sebe za zásadní pro eventuální podpis zmíněného zákona," napsal.
"Byl jsem informován, že mi byl doručen dopis pana prezidenta. Takže já se s tímto dopisem podrobně seznámím, a pak seznámím se svým stanoviskem. Dopis si samozřejmě přečtu, určitě tam není jedna věta, určitě je tam více vět," uvedl Nečas v bezprostřední reakci na tiskové konferenci po jednání vlády.
Zákonem o církevních restitucích se bude v září opětovně zabývat Poslanecká sněmovna poté, co ho zamítl Senát. Návrh rozdělil nejen českou politickou scénu, ale i veřejnost. "Opakovaně zaznívá názor, že pokud bude přijat ve své dnešní podobě, bude zákon znamenat prolomení časové hranice 25. února 1948, která dala v naší zemi celému procesu zmírňování majetkových křivd způsobených komunistickým režimem nezbytné limity a od nich odvozená pravidla. Došlo-li by k prolomení této časové hranice, zákon o církevních restitucích by daleko přesáhl problematiku narovnání vztahů mezi státem a církvemi a stal by se precedentem s těžko předvídatelnými důsledky pro majetkové nároky třetích osob z naší země i ze zahraničí vůči našemu státu," upozornil prezident.
Připomněl, že sám jako předseda vlády i jako prezident považoval pro Českou republiku otázku nezpochybnitelnosti majetkových poměrů tak, jak se v Česku utvořily po druhé světové válce, za zásadní pro mezinárodní postavení i vnitřní stabilitu země. "Ve dvoustranných vztazích s našimi sousedy i v závažných mezinárodních otázkách současnosti (např. Lisabonská smlouva) jsem zajištění a ošetření této priority věnoval prvořadou pozornost," upozornil.
Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.
Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, jenž bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva. S tímto majetkem nyní hospodaří Lesy České republiky a spravuje ho Pozemkový fond České republiky.
Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.
Prezident Václav Klaus dnes také vyjádřil znepokojení nad náhlým odvoláním policejního prezidenta Petra Lessyho. Tento krok ministra vnitra Jana Kubiceho, "učiněný jistě s vědomím premiéra" Petra Nečase, podle něj destabilizuje situaci nejen v policii, ale i na celé politické scéně.
"To vše ve chvíli, kdy se v předvolební atmosféře mají v parlamentu projednávat významné zákony," uvedl Klaus v prohlášení, o kterém informoval jeho mluvčí Radim Ochvat. "Dodávám, že jsem o tomto kroku nebyl předem informován," vzkázal prezident.
(Zdroj: mediafax, čtk)