Po roce 2008 prudce vzrostl objem peněz, které banky drží u Fedu. Většinu těchto peněz tvoří přebytečné rezervy, tedy fondy, které banky u Fedu drží nad rámec toho, co je od nich požadováno. Podle některých by Fed měl snížit sazbu, kterou platí bankám z těchto rezerv, a podpořit tak banky ve snižování rezerv a jejich použití pro úvěrování. Nesmíme ale zapomínat na to, co určuje celkový objem rezerv. Ty jsou závazkem Fedu. Další významnou položku jeho pasiv tvoří hotovost. Tyto dvě položky dohromady pak představují monetární bázi, která je základním ukazatelem nabídky peněz v ekonomice. Rozložení báze na zmíněné dvě položky je z velké části dáno tím, kolik oběživa používají domácnosti a firmy v USA i v zahraničí.
Co určuje velikost báze? Vlastní kapitál Fedu a jeho závazky se musí rovnat aktivům Fedu, která tvoří zejména vládní dluhopisy a další cenné papíry. Jinak řečeno, velikost báze je dána tím, kolik aktiv Fed drží. To určuje FOMC v rámci monetární politiky. Nyní je jasné, že změna sazby placené z rezerv neovlivní velikost aktiv v rozvaze Fedu a neovlivní tedy ani velikost monetární báze. Navíc snížení této sazby pravděpodobně ani nezmění chování bank, firem a domácností ohledně poptávky po oběživu, a proto nebude mít ani velký vliv na depozita bank u Fedu.
Média ale o tomto tématu často informují nepřesně a z toho plyne následné zmatení. O přebytečných rezervách se tak většinou hovoří jako o nevyužitých penězích, které jsou „zaparkovány“ u Fedu. To je pravda u jednotlivých bank, které se rozhodují o tom, kolik nadměrných rezerv držet na základě úvěrových příležitostí a dalších faktorů. Výše popsaná logika ale ukazuje, že celkový objem rezerv na rozhodnutí jednotlivých bank nezávisí.
Jak je ale možné, že to, co platí pro jednotlivé banky, neplatí pro celý bankovní systém? Je to tím, že pokud se jedna banka zbaví daného objemu financí, tyto zdroje nakonec nutně skončí u banky jiné. Celkově tedy nadměrné rezervy nepředstavují nevyužité zdroje, které bankovní systém není ochoten půjčovat. Můžeme dokonce říci, že celkový objem nadměrných rezerv neříká nic o tom, jak moc banky půjčují. Ukazuje jen, kolik aktiv Fed nakoupil.
Peter Stella ze Stellar Consulting, který dříve působil v MMF, popisuje problematiku nadbytečných rezerv následovně:
Jsem frustrován z toho, že nejsem schopen vysvětlit „sofistikovaným“ lidem, že v moderním monetárním systému nepanuje absolutně žádná korelace mezi bankovními rezervami a úvěrováním a že banky nepůjčují „rezervy“. Tyto rezervy vzrostly, protože je centrální banky vložily do systému, ze kterého nemohou uniknout. (3800 CZK, 0,00%) je mohou tisíckrát za den vzájemně půjčit na mezibankovním trhu, celkový objem rezerv u centrální banky bude ale nakonec zase stejný.
Není možné, aby bankovní systém jako celek změnil velikost rezerv tím, že si jednotlivé banky budou přesouvat rezervy mezi sebou. Změnit objem rezerv může jen centrální banka. Je pravda, že banky by mohly své rezervy vyměnit za hotovost a tu pak půjčovat zákazníkům. Když jsme pracoval v Argentině, banky prováděly vzájemné vypořádání tím, že převážely obrovské dolarové částky v ozbrojených autech. Doufejme ale, že tento systém je daleko od toho našeho. V něm rezervy nemohou opustit rozvahu centrální banky.
(Zdroj: Libertystreeteconomics.newyorkfed, FTAlphaville)