Bulharsko odložilo plány na přijetí společné evropské měny na neurčito. Nejchudší členská země Evropské unie a zároveň jedna z fiskálně nejukázněnějších se tak zařadila po bok dalších členů EU, jejichž nadšení pro euro v posledních měsících ochladlo.
Premiér Bojko Borisov a ministr financí Simeon Djankov v Sofii oznámili, že odložení dlouhodobého strategického cíle všech postkomunistických bulharských vlád je důsledkem horšící se ekonomické situace v eurozóně a rostoucí nejistoty ohledně její budoucnosti. Jako další důvod vrcholní představitelé země uvedli přesvědčivou změnu názorů bulharské veřejnosti, která se musí třetí rok za sebou vypořádat se škrty ve veřejných výdajích.
„Momentálně nevidím žádné přínosy vstupu do eurozóny, jenom náklady,“ prohlásil Djankov. „Veřejnost chce po právu vědět, koho bychom museli sanovat, kdybychom vstoupili. Je to pro nás příliš riskantní a zároveň není jasné, jaká jsou pravidla a jak budou asi vypadat za rok za dva,“ dodal ministr. Bulharský veřejný dluh dosahuje 16,3 % HDP. Nižší už má je Estonsko se 6 % HDP. Průměr EU na konci 1Q12 dosáhl 84 %.
Evropská dluhová krize snížila atraktivitu eura i pro další spořivé vlády. Litevský premiér Andrius Kubilius minulý týden oznámil, že svou zemi do eurozóny povede jedině tehdy, až bude Evropa „připravena“. Jeho lotyšský protějšek chce rozhodnout o harmonogramu přístupu k eurozóně na jaře příštího roku, předtím přitom sliboval přijmout euro už v roce 2014.
Bulharsko loni radikálně snížilo platy a důchody, a srazilo tak rozpočtový schodek na 2,1 % HDP. Jako kotva ekonomiky funguje vazba pevným kurzem na euro (tzv. currency board), která nutí vládu k zodpovědné fiskální politice. Po třech letech odříkání teď Sofie splňuje všechna kritéria pro připojení k Evropskému mechanismu směnných kurzů, což je poslední předstupeň přijetí eura.
Bulharská ekonomika z loni vzrostla o 1,7 %, nezaměstnanost se dlouhodobě pohybuje kolem 12 %. Pro letošek vláda počítá s expanzí HDP o 1,5 % a vyrovnaným rozpočtem. Hospodářství pomáhá příliv ruského kapitálu do černomořských letovisek. Negativně ale působí problémy sousedů. Rumunsko se už několik měsíců utápí v politické krizi, během níž se vláda několikrát pokusila sesadit prezidenta. Srbsko a Makedonie jsou závislé na pomoci Mezinárodního měnového fondu. Turecko sice loni rostlo 9% tempem, letos však razantně zpomalilo, což uzemnilo zahraniční obchod.
„Pokud se podíváte na doporučení Evropské komise, uvidíte, že kvůli zvyšování minima pro zdanění příjmů a kvůli růstu minimální mzdy si velká část lidí bez vyšší kvalifikace nemůže najít práci. Tato část obyvatelstva pak začne páchat menší trestnou činnost, jelikož se nějak musí uživit,“ prohlásil nedávno Božidar Daněv, šéf Bulharského svazu průmyslníků.
Premiéru Borisovovi přidělávají starosti rostoucí spory mezi hlavními aktéry eurozóny - táborem vedeným Německem, jehož prioritou je fiskální disciplína, a skupinou kolem Francie, která upřednostňuje expanzivní fiskální politiku. Evropa podle Borisova čelí rozšiřující se názorové propasti, jelikož řada vlád není připravena přijmout těžká rozhodnutí, která je dřív či později čekají. „Je to zlomový moment pro eurozónu a EU,“ prohlásil Borisov. Ministr financí Djankov varoval, že pokud se fiskální politika bude dlouhodobě ubírat odnikud nikam, mohlo by eurozónu čekat až pět let nulového růstu.
(Zdroj: WSJ, CNBC, Focus, Trading Economics, Eurostat)