Výrobní inflace eurozóny v červenci stejně jako v červnu zůstala na nejslabší úrovni od března 2010. Ekonomové soudí, že prohlubující se zpomalení evropské ekonomiky vede firmy spíše ke snaze snižovat vlastní náklady, než zvyšovat ceny, aby neodradily své odběratele.
Index cen výrobců za červenec vzrostl meziročně o 1,8 procent, tedy stejně jako v měsíci červnu. Konsensus agentury Bloomberg počítal se zmírněním tempa výrobní inflace na 1,6 procenta. V meziměsíčním srovnání index výrobních cen v červenci vzrostl v eurozóně i v celé Evropské unii shodně o 0,4 procenta, ačkoliv za červen došlo v eurozóně k poklesu o 0,5 procenta v EU dokonce o 0,8 procenta.
Setrvání výrobní inflace (meziroční změny indexu cen výrobců) na 2,5letém dně nicméně dává Evropské centrální bance před čtvrtečním klíčovým jednáním argumenty pro možnost dalšího uvolňováním měnové politiky.
Ceny průmyslových výrobců se sledují proto, že vyjadřují, jak velký je tlak na růst inflace hned na začátku výrobního řetězce. Vývoj na této úrovni se zpravidla zanedlouho odrazí v cenách pro spotřebitele. Předběžná čísla popisující vývoj spotřebitelských cen za srpen vykázala v eurozóně zvýšení inflace na 2,6 procenta z 2,4 procenta v červenci, ačkoli analytici předpokládali mírnější zrychlení růstu cen na 2,5 procenta.
Páteční makrodata z eurozóny jinak ale po dalším zásahu shora přímo volala. Ukázalo se totiž, že míra nezaměstnanost v eurozóně zůstala na úrovni 11,3 procenta, kde byla po revizi už v červnu, a je tak nejvyšší v historii sledování ukazatele od roku 1995.
(Zdroj: Eurostat, Bloomberg)