Počet Američanů závislých na potravinových lístcích se v červnu vyšplhal na 46,4 milionu, což představuje historické maximum. Vzhledem k trvale vysoké nezaměstnanosti ekonomové odhadují, že v nadcházejících měsících se situace příliš nezlepší.
Ačkoliv recese v USA skončila v roce 2009 a řady nezaměstnaných v posledních dvou letech řídnou, množství lidí pobírajících dotace na nákup potravin neustále roste. V průběhu dvaceti let před krizí pobíralo potravinou podporu v průměru 23 milionů Američanů; po finanční krizi se toto číslo téměř zdvojnásobilo a při víc jak 46 milionech je nejvyšší od začátku vydávání potravinových lístků v roce 1939. To naznačuje, že i těch málo nových pracovních míst vytvořených v posledních letech lidem dostatečnou obživu nezajišťuje.
„Data o nezaměstnanosti nám nepodávají pravdivý obrázek o tom, kolik lidí je zaměstnaných jen na menší úvazek,“ tvrdí Peter Cardillo z Rockwell Global Capital. Statistiky o potravinových lístcích jsou podle něj dobrým indikátorem stagnace příjmů pracujících.
Federální program prostřednictvím virtuálních peněz nahraných na čipovou kartu (papírové kupony byly kvůli zabránění stigmatizace nositelů zrušeny v roce 2008) zajišťuje příjemcům přístup k potravinám a nealkoholickým nápojům. Účastníci programu nesmí pobírat víc než 130 % minimální mzdy, což je hranice, která nyní u tříčlenné rodiny odpovídá hrubému měsíčnímu příjmu 2000 USD (40 000 Kč).
Polovinu všech příjemců na federální úrovni tvoří děti, což mimo jiné znamená, že čipovou kartu s americkou vlajkou, na niž se kredit nahrává, k nákupům jídla používá každý čtvrtý občan USA mladší 18 let. Jen 14 % domácností využívajících potravinovou pomoc žije nad hranicí chudoby. Majetek a úspory průměrné rodiny v programu činí 101 dolarů. Jelikož příjemci jsou na tom většinou tak špatně, že peníze musí ihned utratit, je stimulační (a multiplikační) efekt pro ekonomiku podle Moody´s Analytics nejvyšší z široké palety všech federálních sociálních programů: každý rozdělený dolar přinese hospodářství 1,73 dolaru. U podpory v nezaměstnanosti je to 1,62 dolaru.
V roce 2008 činil rozpočet programu 35 mld. USD, o dva roky později už to bylo 65 mld. USD, nyní stojí vládu 6 mld. USD měsíčně. Průměrný beneficient měsíčně pobírá 133 USD po dobu tří kvartálů. Bezdětní a zdravotně způsobilí dospělí sice nesmějí potravinové lístky dostávat víc než tři měsíce v průběhu tří let, ale v časech vysoké nezaměstnanosti toto pravidlo neplatí.
Počet Američanů bez práce se nyní pohybuje kolem 13 milionů. Podle ekonoma (29,7 USD, -0,03%) Stevena Wietinga se víc jak 3 miliony z nich octly na úřadech práce po finanční krizi, avšak předtím nepracovaly ve stavebnictví ani spřízněných odvětvích ekonomiky, které po splasknutí realitní bubliny utrpěly nejvíc. Jelikož tyto ztráty bude těžké nahradit, nedá se v brzké době počítat s výraznějším hospodářským oživením.
Hluboké a pro většinu populace nepříznivé strukturální změny v americké ekonomice dokládá nedávná studie think-tanku National Employment Law Project (NELP), podle níž průměrná mzda v 58 % všech pracovních míst vytvořených v posledních dvou letech nepřesahuje 13,84 USD (260 Kč) za hodinu. Ve středním pásmu mezi 13,84 a 21,13 USD na hodinu se nacházelo jen 22 % nových pracovních míst, přičemž právě na tuto skupinu připadlo 60 % propouštění během recese.
„Ekonomika teď vytváří méně slušných míst než na začátku 21. století,“ shrnuje neradostnou bilanci posledních několika let Annette Bernhardt z NELP. Americký pracovní trh se ale na této trajektorii nachází už 30 let. Ze statistik výzkumného ústavu Pew plyne, že od roku 1971 do dneška se podíl obyvatelstva se středním příjmem (dvě třetiny až dvojnásobek mediánu) snížil z 61 % na 51 %.
(Zdroj: (9,34 USD, 1,63%), CNBC, Food Research and Action Center, Pew Research)