Poslední data ukazují, že asijské exporty vykazují velmi znatelné zpomalení. To se projevuje v útlumu aktivity v průmyslu. Domácí poptávka sice nezpomaluje tak pomalu jako exporty, vyvážit jejich negativní vliv ovšem nedokáže. Nezapomínejme přitom, že růstová strategie asijských ekonomik je založena na výrobě zboží pro země G7; trpí tak cyklickými vlivy z těchto zemí, které nejsou vyvažovány domácí poptávkou. Meziroční změnu v hodnotě exportů u Japonska a Číny shrnuje následující graf:
Důvody, které vedou k popsanému vývoji exportů, můžeme rozdělit na cyklické a strukturální. To znamená zejména na vývoj globálního ekonomického cyklu, vnější konkurenceschopnosti a protekcionismu. Stagnaci čínských exportů, která se dostavila v červenci, a kontrakci exportů z dalších asijských ekonomik do Evropy můžeme vysvětlit poklesem evropské poptávky. Z následujícího grafu přitom vidíme, že pouze exporty do Evropy klesají, zatímco asijské vývozy do dalších destinací vykazují pozitivní růst:
Po několik let ale země východní Asie a zejména Čína také ztrácejí konkurenceschopnost, což je odrazem rychlého růstu mzdových nákladů. Tento vývoj je třeba pro zvýšení kupní síly domácího obyvatelstva a snížení závislosti na zemích G7. Zároveň ale může donutit mnoho firem ve výrobním sektoru k přesunu výrobních kapacit na jih. Vysvětlit současný pokles exportů poklesem konkurenceschopnosti je ale těžké, protože růst mezd je stále doprovázen růstem produktivity a ziskovost firem zatím netrpí.
Další významný trend představuje růst zaměstnanosti v průmyslu ve Spojených státech, který nastal po roce 2010. Ten je podle nás známkou reindustrializace této země, která těží z její konkurenční výhody dané levnou energií – využíváním alternativních zdrojů zemního plynu. Posun firem směrem k USA by ale neměl ohrozit odvětví, která intenzivně využívají pracovní sílu, jako je textilní průmysl. Mohl by ale ohrozit asijský vývoz dopravních prostředků či motorů. Asijské exporty jsou také ohroženy růstem protekcionismu. Světový obchod sice nadále roste, pokud by ale došlo k jeho fragmentaci, asijské ekonomiky by to postihlo negativně.
Celkově tedy můžeme říci, že letošní pokles asijských exportů lze vysvětlit zpomalením globální ekonomiky a zejména problémy v Evropě. Změny v cenové konkurenceschopnosti pravděpodobně výraznější roli nehrají, bilanci vzájemného obchodu s Asií zatím výrazně neovlivňuje ani reindustrializace USA.
(Zdroj: Natixis)