Nečekaně silné jsou výsledky německého a britského průmyslu v měsíci červenci. Německá průmyslová produkce meziměsíčně vzrostla o 1,3 procenta místo očekávané stagnace, britský průmysl zažil nejsilnější nárůst za 25 let.
Německé ministerstvo hospodářství oznámilo, že průmyslová výroba v červenci meziměsíčně po sezonním očištění stoupla o 1,3 procenta proti trhem očekávané stagnaci, červen navíc postihla pozitivní revize poklesu na 0,4 procenta z 0,9 procenta. Meziroční pokles německého průmyslu dosáhl pak pouze 1,4 procenta proti očekávaným 3 procentům. Revize za červen otočila 0,3% pokles v 0,3% růst.
Ministerstvo uvedlo, že průmyslová výroba akcelerovala zejména díky zpracovatelskému (meziměsíčně +1,7 %) a stavebnímu (1,9 %) sektoru. „Průmyslové objednávky letos zatím zůstávají stabilní. Ačkoli sentiment je utlumený, průzkumy naznačují, že se opět nepatrně zlepšuje, což poukazuje na to, že průmyslová výroba zůstane robustní," uvedl resort ve zprávě.
Čtvrteční údaje ministerstva přitom ukázaly, že průmyslové objednávky v Německu v červenci stouply o nečekaně výrazných 0,5 procenta díky solidnímu růstu domácích kontraktů, a posílily tak naděje, že domácí poptávka bude oporou největší evropské ekonomiky v době dluhové krize.
Hamburský institut pro světovou ekonomiku (HWWI) tento týden snížil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,7 procenta z dříve předpokládaného jednoho procenta. Odhad růstu pro příští rok institut zhoršil ještě výrazněji, a to na 0,5 procenta z 1,5 procenta.
Ve druhém čtvrtletí tempo růstu německé ekonomiky zpomalilo na 0,3 procenta z 0,5 procenta v předchozích třech měsících. Německá centrální banka Bundesbank minulý měsíc upozornila, že dluhová krize v eurozóně zastiňuje vyhlídky německé ekonomiky. Před hrozbou negativních důsledků dluhové krize minulý měsíc varovalo také německé ministerstvo hospodářství. Německo má největší ekonomiku v Evropě, na které je závislá řada českých firem.
Dubnová prognóza německé vlády počítá s nárůstem ekonomiky o 0,7 procenta v letošním a o 1,5 procenta v příštím roce. Rozpočtový expert vládní strany CDU Norbert Barthle tento týden nicméně uvedl, že Německo bude moci hovořit o štěstí, pokud tempo růstu v příštím roce dosáhne alespoň jednoho procenta.
Překvapením je také výkon průmyslu ve Velké Británii. Průmyslová výroba tam v červenci zaznamenala nejvyšší nárůst za posledních 25 let. Statistický úřad oznámil, že průmyslová výroba vzrostla o 2,9 procenta, což je nejvíce od února 1987 a zhruba dvakrát tak silný růst, než s jakým počítali analytici (konsensus 1,5 %). O měsíc dříve se průmyslová výroba naopak o 2,4 procenta propadla.
Zveřejněný údaj je nejširším měřítkem průmyslové výroby. Zahrnuje rovněž produkci energií a těžbu nerostných zdrojů. Vedle toho Britové sledují vývoj zpracovatelského sektoru, kde výroba vzrostla o 3,2 procenta po červnovém propadu o 2,9 procenta.
Letos ale statistiku ovlivnil jeden volný den navíc, který měli Britové v červnu. Slavili totiž 60 let od korunovace královny Alžběty. To znamená, že část výroby se přesunula z června na červenec. Výroba v tomto měsíci tak zaznamenala nejvýraznější nárůst od července 2002.
V samostatné zprávě pak statistický úřad sdělil, že firmy znovu pociťují tlak na růst nákladů. To bude zřejmě muset vzít v úvahu centrální banka, až se bude příště zabývat měnovou politikou. Bank of England přitom doufá, že klesající inflace zlepší vyhlídky spotřebitelů.
Kombinaci návratu důvěry investorů v akceschopnost ECB po včerejším oznámení přímých intervencí na dluhopisových trzích a dnešních lepších dat z největší ekonomiky eurozóny nenechalo euro bez reakce. Společná evropská měna dnes poprvé od 21. černva letošního prolomila hladinu 1,27 USD/EUR a dostala se až na 1,2714 USD/EUR.
Vývoj kurzu eura k dolaru za poslední 3 obchodní seance (online)
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, čtk, DPA, AP)