Aktualizováno Revize dat o hrubém domácím produktu ukázala lepší výsledky než předběžné údaje. HDP v druhém čtvrtletí meziročně klesl o 1 procento, zatímco dříve byl uváděn pokles o 1,2 procenta. V prvním kvartále pak domácí produkt neklesl o 0,7, ale jen o 0,5 procenta. Mezikvartální změna z prvního na druhé čtvrtletí zůstává -0,2 procenta. Struktura HDP, která byla spolu s revidovanými čísly zveřejněna, potvrdila, že hlavní brzdou ekonomiky zůstává domácí poptávka, jejíž pokles nezvládá kompenzovat poptávka zahraniční.
Že domácí spotřebitelé táhnou ekonomiku dolů a export vzhůru, určitě není žádné překvapení, podíváme-li se na průběžná měsíční data ukazující rekordní přebytky zahraničního obchodu a slábnoucí maloobchod. Spotřeba domácností se za druhé čtvrtletí snížila o 1,1 procenta, meziročně o 3,3 procenta, což je vůbec nejhlubší pokles v rámci časové řady od roku 1997. Nezaměstnanost se v druhém čtvrtletí sice vyvíjela příznivě a byla zhruba stejná jako rok předtím, mzdy však reálně klesly o více než procento. Na poptávku kromě toho určitě dolehla také negativní očekávání. Chystají se další fiskální opatření včetně zvýšení DPH, které by opět zvedlo ceny a tím dolehlo na kupní sílu. Vedle toho je tu velká nejistota ohledně mezd i zaměstnání spojená s ekonomickou recesí a výhledem do budoucna, který stále zůstává nepříznivý. Větší opatrnost se projevuje hlavně propadem výdajů na zboží dlouhodobé spotřeby.
Spotřeba vlády klesla meziročně o 0,9 procenta. Relativně dobře na tom naopak byly investice. V meziročním srovnání sice stagnovaly, ve srovnání s předchozím kvartálem však registrují růst o 7 procent a z většiny tak kompenzují svůj propad za 1Q. V silném růstu pokračují investice do strojů, jejichž podíl na celkových investicích se dál zvětšil. Naopak propadly investice do obydlí i dalších budov a ve výrazném poklesu pokračovaly také investice do dopravních prostředků.
Jediným kladným příspěvkem k meziroční změně HDP byl zahraniční obchod. Jeho přebytek za druhý kvartál přesáhl 50 miliard, přičemž vývoz vzrostl meziročně o 3,9 procenta, dovoz o 1,1 procenta. Oproti velice silnému prvnímu kvartálu se obrat snížil. Vývoz táhnou především dopravní prostředky, přičemž úspěšnost českého průmyslu na zahraničních trzích byla v prvním pololetí překvapivě dobrá.
Na straně zdrojů HDP táhlo ekonomiku nejvíce dolů stavebnictví. Jeho váha sice není tak velká, ale meziroční propad za druhý kvartál činil 12 procent a oproti 1Q se dál zvýraznil. Výrazně klesá také odvětví informačních a komunikačních činností nebo zemědělství. Zpracovatelský sektor na druhé straně dál rostl, avšak meziročních 2,5 procenta výrazně zaostává za tempem z předchozích kvartálů. Růst vykázalo také spektrum služeb zahrnutých do administrativy, vědy, veřejné správy, zdravotnictví nebo vzdělávání.
Data za druhý kvartál řadí českou ekonomiku pod průměr EU co do změny HDP. Unie vykázala meziroční pokles o 0,3 procenta a mezičtvrtletní o 0,1 %. Lépe na tom byly všechny sousední země, v čele růstu jsou pobaltské státy, Slovensko a Švédsko. Na opačném konci figuruje, bez překvapení, propadající Řecko.