Ukrajina se dál snaží snižovat závislost na ruském plynu. Svědčí o tom objednávka na příští rok, v níž od monopolního vývozce Gazpromu požaduje 24,5 mld. m3 plynu – dvakrát méně, než kolik se Kyjev zavázal odebírat v rámci dlouhodobého kontraktu s platností do roku 2019.
Do dvaceti let hodlají Ukrajinci z Ruska dovážet pouze 5 mld. m3 plynu ročně, zbytek spotřeby chtějí pokrýt domácí těžbou z klasických i břidlicových ložisek a také importy zkapalněného plynu (LNG). (10,88 USD, 7,74%) prozatím neplánuje účtovat svému ukrajinskému zákazníkovi Naftohazu pokutu za nasmlouvaný, ale neodebraný plyn. Trvá ale na zachování současné ceny, která se Ukrajincům zdá příliš vysoká.
Podle vládou schváleného rozpočtu hodlá letos Naftohaz z Ruska dovézt 27 mld. m3 plynu, dalších 8,1 mld. m3 by měly nakoupit chemické závody OstChem Holding miliardáře Dmitrije Firtaše. Zbytek celkové spotřeby (62, 9 mld. m3) by měl připadnout na domácí těžbu (20,9 mld. m3) a čerpání z podzemních zásobníků (7 mld. m3). Spotřeba za prvních sedm měsíců roku klesla o 2,6 mld. m3, čímž země ušetřila zhruba 1 mld. USD.
Podle kontraktu, který v lednu 2009 po dlouhé plynové krizi podepsali tehdejší ukrajinská premiérka Julie Tymošenková a současný ruský prezident Vladimir Putin, by v příštím roce měla Ukrajina od Ruska zakoupit 52 mld. m3 plynu, přičemž minimální odběr byl stanoven na 41,6 mld. m3. Tymošenková byla loni za uzavření údajně nevýhodné smlouvy odsouzena k sedmi letům vězení.
Kyjev si na cenové podmínky kontraktu stěžuje prakticky od jeho podepsání. Vzorec pro výpočet ceny je podle deníku Kommersant skutečně nastaven velmi přísně. Ve druhém kvartále letošního roku musel Naftohaz platit 425 USD za 1000 m3, ve čtvrtém čtvrtletí by měla cena dosáhnout 432 USD za 1000 m3. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč si před dvěma lety od Kremlu zajistil slevu 100 USD za 1000 m3 výměnou za prodloužení pronájmu námořní základny v Sevastopolu ruské Černomořské flotile do roku 2042. Například němečtí zákazníci platí Gazpromu kolem 450 USD za 1000 m3.
Naftohaz dovezl už loni méně plynu, než se předtím smluvně zavázal, což přešel bez sankcí. Ruský gigant ale vehementně odmítá poskytnout další slevu na skutečně odebranou surovinu a v případě nedoplatků hrozí soudem. Proti Ukrajině má navíc silné páky v podobě nového plynovodu Nord Stream, který prochází po dně Baltského moře až do Německa, a kompletní kontroly nad běloruskými plynovody, kterou získal loni výměnou za výraznou slevu na dodávaný plyn. Tranzit plynu ostatním zákazníkům v Evropě tak může stále více odklánět po alternativních trasách. Letos se objem plynu přepraveného přes ukrajinské páteřní sítě dál na západ snížil o 25 %.
Ukrajina se snaží rozvíjet domácí těžbu. V červnu bylo vytvořeno konsorcium mezi italským koncernem ENI, britskou Cadogan Petroleum a ukrajinskou státní společností Nědra Ukrainy s cílem průzkumu a těžby na devíti potenciálních ložiskách břidlicového plynu ve Lvovské oblasti. V zemi hodlají z břidlic těžit také americký (117,45 USD, 0,76%) a nizozemsko-britský (27,93 EUR, -0,75%). Průzkumné práce na černomořském šelfu zanedlouho zahájí ExxonMobil.
V srpnu vláda v Kyjevě schválila projekt výstavby terminálu na příjem LNG o kapacitě 10 mld. m3 plynu ročně. Surovinu by měl po dokončení terminálu dodávat Katar.
(Zdroj: Kommersant, Eurasia Daily Monitor, Euractiv)