Jurij Lobanov v posledních měsících vlády Leonida Brežněva sovětské vládě půjčil peníze, za něž dostal dluhopisy s dvacetiletou splatností. Od ní už uběhlo deset let a dnes čtyřiasedmdesátiletý důchodce navzdory slibům úřadů a prezidentským výnosům ze svých peněz neviděl ještě ani rubl. Obrátil se porto na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který jeho žalobu uznal a přikázal ruskému státu vyplatit kompenzaci 37 150 EUR. A podobné nároky začínají vznášet další věřitelé bývalé sovětské vlády. Třeba pětadevadesátiletá Marija Andrejeva, která přežila blokádu Leningradu a na státu před nedávnem vysoudila 4300 EUR za nesplacené „loterijní bondy“ s 3% kuponem. Svého času se na ně dala vyhrát i elegantní Volha sedan.
Štrasburských rozsudků si před nedávnem všimli lidé z ratingové agentury Fitch a přišli s radikálním závěrem. Pokud by se k ruskému, dosud deklarovanému veřejnému dluhu přidaly všechny nesplacené půjčky ze sovětských dob, jejichž dnešní hodnotu ruské ministerstvo financí odhaduje na 785 mld. USD, vzroste zadlužení země víc jak čtyřnásobně na 55 % HDP. To by mohlo výrazně zatížit již tak napjatý ruský rozpočet a v nejhorším případě vést ke snížení ratingu, varovala Fitch. Skutečnou výši dluhů ze sovětských dob podle ní zatím přesně vyčíslit nelze.
Na rozdíl od dalších bývalých sovětských republik, které se s podobnými požadavky vrovnaly už v 90. letech minulého století vrácením zlomku původní hodnoty dluhopisů, se Rusko k závazkům Sovětského svazu postavilo čelem a slíbilo dlužné částky zaplatit v plné výši. Tehdejší prezident Boris Jelcin v roce 1995 nařídil vrácení úspor a splacení dluhopisů na základě jejich kupní síly z roku 1990. Reálně se proces dal do pohybu až v době úřadování prezidenta Vladimira Putina, kdy do státní kasy začaly ve větší míře přitékat příjmy z vývozu ropy a plynu. A přestože ty v posledních letech nejsou vůbec nízké, nákladné sociální a zbrojní programy ruské vlády zapříčinily, že státní rozpočet se dnes drží jen v mírném přebytku, a na plošné vracení úspor proto prostředky chybí.
Ministerstvo financí se zatím snaží postupně vyplácet dlužné peníze nejstarším občanům. Letos na program vyčlenilo 50 miliard rublů, přičemž se stejnou částkou počítá v následujících dvou letech. Vzhledem k tomu, že celkový objem závazků činí 25 bilionů rublů, se rychlost splácení zdá být spíše zdržovací taktikou. Tomu odpovídá i opatření, podle něhož držitelé dluhopisů, kteří zemřou, mají nárok na 6000 rublů na pokrytí nákladů na pohřeb. „Okamžité vyplnění plánu na vrácení úspor by pro federální rozpočet znamenalo obrovskou zátěž,“ uvedlo ministerstvo v zatím poslední zprávě o dluhové službě. Není divu, že v prospektu k nedávné emisi eurových dluhopisů za 6 mld. EUR se ministerstvo o sovětských obligacích raději nezmiňuje.
Jejich plné uznání by mohlo ohrozit rating Ruska, který se v případě agentury Fitch pohybuje na stupni BBB, tedy ve stejné kategorii jako u Kazachstánu a horší než v případě Polska a ČR. Putin loni prohlásil, že tak nízká známka je „pobuřující“.
Jiní analytici jsou ohledně nadějí věřitelů skeptičtější. Vladimir Osakovskij z moskevské pobočky (8,92 USD, -1,98%) Merrill Lynch připomněl, že v roce 1997 se Moskva dohodla na urovnání dluhu Francii z dob carské vlády. Paříž nakonec dostala 400 mil. USD, tedy méně než 1 % dlužné částky plus úroky za téměř 100 let. „V tomto případě počítáme s podobným řešením,“ napsal Osakovskij ve zprávě pro investory ohledně sovětských dluhopisů.
Na aukčním serveru .com se 25rublový dluhopis momentálně dá pořídit za něco přes dva dolary.
(Zdroj: Bloomberg, Moscow Times)