Aktualizováno Kypr nepřijme pomoc od zahraničních věřitelů, pokud budou trvat na předložených podmínkách pomoci. Uvedl to v rozhovoru pro řeckou veřejnoprávní televizi NET kyperský prezident Demetris Christofias. Vláda podle prezidenta předloží věřitelům alternativní návrh úspor. Kypr požádal Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o pomoc v červnu.
Zdroje z jednání uvádějí, že v případě dohody na finanční pomoci EU a MMF pro Kypr by dosahovala celkem 11 miliard eur, z čehož by 5 miliard eur bylo určeno pro banky a 6 miliard eur do roku 2015 postupně na profinancování dluhu.
Prezident uvedl, že nikdy nepodepíše dohodu o pomoci, která bude zahrnovat prodej ziskových státních podniků, nebo která bude chtít zrušit navyšování mezd podle inflace. Návrh Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF předložený kyperské vládě na konci července požaduje mimo jiné ukončení indexace mezd, tedy automatického navyšování mezd podle aktuální inflace nazývané CoLA, a zahájení privatizace.
Vládní kabinet má ještě jednat o finální podobě návrhu úspor, který chce Kypr předložit věřitelům. Prezident se pak má sejít v pátek s představiteli politických stran kvůli dalším jednáním.
Kypr požádal o pomoc poté, co dvě největší místní banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na Řecko a byly nucené požádat o pomoc stát. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a již 15 měsíců nemá napojení na kapitálové trhy.
Kypr je třetím nejmenším členem eurozóny. Výše pomoci zatím nebyla stanovena, ale Rusko, blízký obchodní a politický spojenec Kypru, nedávno uvedlo, že Kypr požaduje od EU až 15 miliard eur. Kypr rovněž požádal o úvěr ve výši pět miliard eur Rusko, to však zatím nerozhodlo, zda mu půjčku poskytne.
Na Kypru mají silnou pozici odbory a zrušení CoLA a ročních bonusů ve veřejném sektoru by zřejmě narazilo na silný odpor odborů. V zemi se navíc v únoru 2013 konají volby, napsala agentura Reuters.
(Zdroj: čtk, Blomberg, Reuters)