Ruský plynárenský gigant by měl zlepšit obchodní model a vymýtit korupci ve svých strukturách, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Přidal se tak na stranu mnoha minoritních akcionářů, kteří po vedení společnosti dlouhodobě požadují zvýšení efektivity, propuštění úplatných manažerů a vyšší dividendu z rekordních zisků.
„Stále častěji se k nám dostávají tvrzení o tom, jak se vyvíjí obchody společnosti a jak je zkorumpovaná. Pravděpodobně je,“ sdělil Putin účastníkům konference pořádané bankou VTB. Dodal, že kohokoli zapleteného do korupčních praktik musí policie „chytit a uvěznit“. Mezi nákladové položky společnosti patří takové perly jako solária pro koně, jachtový klub v Petrohradě s luxusními pokoji nebo například sponzorské dary pro fotbalový klub Chelsea Romana Abramoviče. Loni vydělal 44,7 mld. USD, nejvíc ze všech společností na světě.
Ruský prezident se také vyjádřil k dalšímu ožehavému tématu: monopolu na vývoz zemního plynu z Ruska, který si bedlivě hlídá už řadu let. K ruským exportním plynovodům by podle Putina měli být připuštěni i nezávislí producenti jako Novatek. Jejich příchod by velmi uvítali zákazníci v Evropě, jelikož by se tím oslabila vyjednávací pozice Gazpromu, který se stará téměř o třetinu importních potřeb kontinentu. Řada významných odběratelů jako polská PGNiG či německá se s Gazpromem kvůli podmínkám dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu soudí.
Liberalizační tažení Evropské komise ve sféře energetiky, v jehož rámci dochází k oddělování těžby, transportu a distribuce surovin, Putin označil za chybné. Ve sféře plynu je podle něj nemožné, aby se provozovatelé rozvodových soustav sami uživili, jelikož potřebují příjmy z těžby. Stejně skepticky se prezident postavil vůči právě probíhajícímu vyšetřování Evropské komise, která podezírá ze zneužívání monopolního postavení a účtování přemrštěných cen. Zatímco má v Evropě 27% tržní podíl, norští producenti prý zabírají 29 % trhu. Místo tlačení Gazpromu do kouta by evropští regulátoři měli raději snížit spotřební daně, které podle Putina tvoří 60 % ceny účtované koncovým zákazníkům.
naposledy kritizovala mezirezortní zpráva vypracovaná pro ruské ministerstvo hospodářského rozvoje. Podle ní musí plynárenský gigant rychle zvýšit efektivnost a návratnost investic, jinak mu hrozí ztráta konkurenceschopnosti na domácím i zahraničním trhu. Přelomový moment může podle dokumentu nastat za čtyři roky, kdy by ve Spojených státech měly být zprovozněny první větší terminály na vývoz zkapalněného plynu (LNG), čímž se tlak na straně nabídky ještě zvýší. Americké úřady zatím registrují žádosti o povolení na výstavbu LNG terminálů o celkové kapacitě 110 mld. m3 ročně, což je téměř polovina exportu ruského plynárenského gigantu.
Problémy čekají i doma, kde ho vytlačují soukromí producenti, hlavně Novatek. Ten svými někdy až o 10 % nižšími cenami boduje u velkých zákazníků z řad elektráren a chemiček. Loni podíl menších plynárenských těžařů na ruském trhu dosáhl 25 %. Gazpromu to paradoxně pomáhá: díky uměle nízkým domácím tarifům se mu vyplatí nastřádat víc plynu na vývoz a přenechat méně lukrativní zákazníky nezávislým producentům. Skutečnost, že i přes nízko nastavené odbytové ceny dokážou menší těžaři vykazovat slušné zisky, nicméně dokládá propast v efektivnosti, která mezi státním a soukromým sektorem v těžbě plynu v Rusku existuje.
Kreml i management Gazpromu si uvědomují, že firma potřebuje solidnější dlouhodobou strategii pro udržení a rozvoj byznysu na exportních trzích. Její konkrétní podobu však zatím nikdo nepředložil.
Na fóru VTB také zazněla donekonečna omílaná mantra o nutnosti změnit růstový model Ruska. Představitelé vlády i soukromého sektoru se shodli na tom, že jen na příjmy z ropy a plynu se už země spoléhat nemůže. Ruská ekonomika loni rostla něco přes 4% tempem, což zaostává za předkrizovými roky. Stát přitom rozjel ambiciózní program zvyšování platů státních zaměstnanců, penzí a vojenských výdajů, jehož náklady značně zatěžují státní rozpočet. Ten je dosud z poloviny závislý na daňových a celních odvodech ropných a plynárenských společností. Jenže cena ropy v posledních měsících stagnuje a těžba v Rusku také.
Pokud by růst ekonomiky dosahoval 2 %, „jednoduše nemůžeme udržet rovnováhu mezi našimi sociálními povinnostmi a prostředky, které máme k dispozici…Bylo by to nemožné, nemožné!“ varoval na konferenci ministr pro hospodářský růst Andrej Bělousov. Společnost Capital Economics pro letošek odhaduje, že ruská ekonomika poroste 3,8% tempem.
(Zdroj: Moscow Times, RIA Novosti, Kommersant)