Jaderná energetika byla ve Francii vždy předmětem národní hrdosti. Nejnovější francouzský model reaktoru EPR, s nímž se země snaží prorazit na zahraničních trzích, včetně českého, je často považován za nejbezpečnější na světě. Díky své robustnosti prý dokáže odolat i pádu většího letadla. Zpráva o vyřazení společnosti Areva, která se s EPR ucházela o dostavbu Temelína, v rané fázi tendru proto pro na první pohled může působit překvapivě. Jenže nedopracovaná nabídka Arevy zaslaná představuje pouze poslední ze série pochybení, selhání a trochu i nešťastných náhod, které francouzskou jadernou energetiku v posledních letech sužují.
Začněme samotnou společností Areva, v níž majoritní podíl drží stát a jejíž akcie se bez hlasovacích práv obchodují na burze v Paříži. V rámci sektoru se jedná o unikátní společnost nabízející kompletní balík služeb – od těžby uranu a výroby a recyklace palivových článků přes design reaktorů až po stavbu elektráren. Ještě před pár lety si manažeři představovali budoucnost firmy v nejrůžovějších barvách. „Jaderná renesance“ v rozvojovém světě a také na Západě měla přinést kupu nových zakázek, přičemž hrozilo, že se stávajícími kapacitami nebude Areva schopna uspokojit rostoucí poptávku.
Vedení firmy v čele s charismatickou šéfkou Anne Lauvergeonou proto zahájilo mohutnou expanzi, začalo najímat stovky nových zaměstnanců a skupovat uranové doly po všech koutech světa. Pak přišla dvojitá studená sprcha v podobě finanční krize a, mnohem podstatněji, výbuchu fukušimských reaktorů. Areva, jejíž marže ze zisku před zdaněním a odpisy se pohybuje na mizerných úrovních už od roku 2008, musí snižovat náklady, škrtat v plánovaných investicích, propouštět a prodávat aktiva. Navíc se jí jako bumerang vrací akvizice učiněné v euforických letech před Fukušimou.
Největším fiaskem byla koupě kanadského uranového těžaře UraMin, která proběhla v roce 2007, kdy očekávaný vzestup jaderné energetiky vyhnal cenu uranu do závratných výšin. Soupeři Arevy si rychle začali rozebírat volné doly. Při spěšně realizované transakci firma dostatečně neprověřila potenciální zásoby v ložiscích UraMin v Namibii, které se nakonec ukázaly být menší a hůře dostupné. Propad ceny uranu o několik měsíců později tragédii završil. Loni musela Areva z hodnoty investice odepsat 1,5 mld. EUR, což společnost poprvé v historii stáhlo do provozní ztráty. Lauvergeonová se poté kritikům bránila tím, že za transakci nezodpovídala jen ona a že ji projednávala řada výborů a schvalovala dozorčí rada. Stín pochybení ale padl nejvíc na ni.
Problémy má i inženýringová divize společnosti zodpovědná za stavbu reaktorů. Její vůbec první exemplář designu EPR, budovaný ve finské elektrárně Olkiluoto, má zatím pětileté zpoždění oproti plánu, přičemž náklady vzrostly na téměř dvojnásobek původní projekce. Finský zákazník proto zahájil proti Arevě arbitrážní řízení a požaduje finanční kompenzaci ve výši 2,3 mld. EUR (57 miliard korun). Druhý reaktor, budovaný ve francouzském Flamanville, zatím čelí podobnému scénáři. Původní náklady se ze 3,3 mld. EUR vyšplhaly na 6 mld. EUR a datum dokončení bloku se posunulo z roku 2011 na rok 2016. Další dva reaktory EPR, stavěné v Číně od roku 2009 a 2010, zatím posuny v harmonogramu stavebních prací nezaznamenaly.
Nevýhodnou robustního designu EPR jsou relativně vysoké náklady, které jsou cenou za zvýšenou bezpečnost a odolnost korpusu jaderného bloku. Jenže ani v tomto případě zkušenost z Fukušimy Francouzům příliš nepomáhá. Původní plány totiž nedisponovaly pasivními ochrannými systémy (nevyžadují externí zdroj energie) na zchlazení kritické části reaktoru. Právě výpadek dieselových generátorů, zaplavených mořskou vodou, přitom zastavil nouzové chlazení fukušimských reaktorů a vedl k několika explozím v elektrárně. Pasivní systémy musela Areva do EPR nově a draze zakomponovat. Vzhledem k tomu, že drtivá většina nových reaktorů bude vybudována v rozvíjejících se zemích (v Evropě zatím odchod od jádra oznámily Belgie, Německo a Švýcarsko), pro něž je cena určujícím faktorem, není pozice Arevy do budoucna nejlepší. Také další technická specifika francouzského modelu mohou představovat nevýhodu. Reaktory EPR jsou velmi výkonné, avšak podle některých odborníků je kapacita 1750 MW pro některé země až příliš vysoká. Místní přenosové sítě tolik elektřiny jednoduše nedokážou zvládnout.
Nemenší problém představuje rivalita Arevy a dalšího francouzského národního šampiona v energetice - společnosti Electricité de France (EDF), která provozuje všech 58 jaderných reaktorů v zemi. (16,5 EUR, -2,25%) se netají ambicemi vyvážet do světa vlastní a levnější reaktory, na jejichž designu by mohla spolupracovat s čínskými či japonskými koncerny, což se Arevě samozřejmě hrubě nelíbí. Osobní antipatie mezi šéfem Henri Progliem a jeho protějškem z Arevy podle francouzského tisku stály za loňským odvoláním Atomové Anne, jak se Lauvergeonové ve Francii přezdívá. Na její vrub byl krom výše uvedených prohřešků přičten krach strategické aliance s německým koncernem (79,16 EUR, -1,05%), který s Arevou staví Olkiluoto. Němci si po nedobré zkušenosti z Finska partnerství s Arevou rozmysleli a navázali spolupráci s ruským Rosatomem. Lauvergeonová poté Proglia, přítele bývalého francouzského prezidenta Sarkozyho, obvinila ze spřádání intrik proti ní i její firmě. Proglio, který v roce 2009 navrhl, aby převzala reaktorovou divizi Arevy, podle vyhozené výkonné ředitelky už dlouho usiluje o rozbití Arevy a získání jejích nejlepších aktiv.
Pověst francouzské jaderné energetiky nezlepšil ani skandál s odposlechy a sledováním Lauvergeonové a její rodiny. Kvůli nezdařené akvizici UraMin si na ni její zaměstnavatel totiž najal soukromé detektivy ze Švýcarska.
Krom Číny zatím reaktory EPR na zahraničních trzích mnoho úspěchů nesklízí. V obřím tendru na stavbu čtyř jaderných bloků v Abú Dhabí Areva (a s ní dalších pět skupin) prohrála s korejským konsorciem KEPCO, které dokázalo nabídnout mnohem výhodnější cenové podmínky. Do právě probíhající soutěže o převzetí společnosti Horizon, která se ve Velké Británii chystá postavit dvě jaderné elektrárny, Areva navzdory počátečnímu zájmu ani nezaslala nabídku. V tendru na rozšíření jaderné elektrárny Pyhajoki na severu Finska zadavatel zakázky, jímž je konsorcium Fennovoima, v pátek oznámil, že reaktor japonské Toshiby disponuje oproti EPR lepším systémem pasivního chlazení. Vážky se tedy také zde přiklánějí na stranu konkurence. Ani v Česku se podle zdrojů z jaderného průmyslu Francouzi v honbě za zakázkou století příliš nepřetrhli. Svědčí o tom relativně menší počet předběžných smluv s tuzemskými podniky o spolupráci v případě vítězství v tendru. V Evropě má Areva svůj design přihlášený ještě do výběrového řízení na stavbu vůbec první jaderné elektrárny v Polsku.
Největší ránu francouzské jaderné energetice může zasadit politika, konkrétně slib nového prezidenta Francoise Hollandea snížit podíl jádra v energetickém mixu země ze současných 80 % na 50 % do roku 2025. Pokud by byla realizována tato vize, naplánovaná v rámci Hollandeova předvolebního paktu se Zelenými, musela by Francie vypnout 24 reaktorů. To je podle ratingové agentury S&P velmi těžko realizovatelné. Hollande, jehož popularita od nástupu do funkce propadla na historická minima, zatím ze svých pozic neustupuje a nedávno ohlásil odstavení nejstarších jaderných bloků v zemi v alsaském Fessenheimu. Víc jak 35 let fungující elektrárna, v níž únik páry nedávno na krátko spustil požární poplach, by měla být zavřena do 4 let. V ohrožení tak krom Arevy zůstává také , jejíž šéf navíc v posledních prezidentských volbách otevřeně podpořil Sarkozyho. Ředitel Hollandeovy prezidentské kampaně Manuel Valls, který nyní zastává post ministra vnitra, chování Proglia během voleb označil za „abnormální“.
Krizi francouzské jaderné energetiky dokládá výkon hlavních opor sektoru na burze v Paříži. Akcie Arevy za poslední rok odepsaly 37 %, za stejné období ztrácí 25 %. GDF Suez, třetí francouzský elektrárenský podnik, který provozuje několik reaktorů v Belgii, za posledních 12 měsíců klesl o 24,5 %. Akcie tuzemského mají za posledních 12 měsíců bilanci -6,2 %.
(Zdroj: Nuclear Fuel, Reuters, Bloomberg, UPI, WNA, LN)