Současný, ne zrovna povzbudivý, ekonomický výhled nutí mnohé evropské země do reforem, které by měly podpořit růst. Již od počátku krize jsou ale zároveň nuceny ke konsolidaci rozpočtů. Skloubení tohoto cíle s podporou růstu je někdy velkou výzvou. Jedním způsobem, jak toho dosáhnout, může být změna daňového systému. Zvýšení spotřebních daní a současné snížení daní z práce a kapitálu totiž může ekonomiku stimulovat. Zdanění práce a kapitálu by přitom mělo být nízké, aby nedocházelo k pokřivenému rozhodování ekonomických subjektů, které pak vede k brzdění růstu. Zdanění spotřeby má v tomto ohledu menší negativní vliv.
V Evropě je mírný posun k nastavení daní, které podporuje ekonomickou aktivitu, patrný od počátku tisíciletí. Daňový systém byl změněn zejména na severu Evropy a v Evropě východní. Ve střední Evropě naopak velké změny nenastaly. Krize pak má vliv na daňové systémy v celé EU. Její důsledky budou patrné v krátkém i delším období. V krátkém období se některé země snaží stimulovat poptávku daňovými úlevami. V delším období ale bude priorita přiřazena fiskální konsolidaci. To pak může vést i ke zvyšování daní.
První graf porovnává jednotlivé evropské země z hlediska podílu celkových daňových příjmů na HDP:
Z obrázku je vidět, že evropské země můžeme rozdělit do tří hlavních skupin. Země na periferii, tedy na jihu i východu Evropy, mají obvykle nižší daňovou zátěž. Země střední Evropy mají všechny podíl daňových příjmů na HDP převyšující 38 % a největší daňovou zátěž mají země severské. Druhý graf pak ukazuje, jaké typy daní generují daňové výnosy:
V zemích východní Evropy je poměrně velký podíl daňových příjmů generován spotřebními daněmi, na severu a ve střední Evropě je rozhodující zdanění práce. Zejména v zemích jako Německo, Francie či Nizozemí se jedná o odraz velkého podílu sociálního pojištění.
V následujících letech bude Evropa donucena ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Hlavní důvody jsou dva: Dluh před krizí dosáhl neudržitelných úrovní a navíc můžeme očekávat, že stárnoucí populace vyvolá pokles vládních příjmů a zároveň růst výdajů. Přechod na daňové systémy podporující růst je jedním ze způsobů, jak se maximálně vyhnout negativním důsledkům tohoto vývoje. Dosavadní kroky naznačují, že se vývoj ubírá správným směrem. V mnohých zemích rostou spotřební daně, zdanění kapitálu naopak klesá. Pouze zdanění práce se neubírá kýženým směrem.
(Zdroj: Deutsche Bank)