Rusko láká Ukrajinu do své celní unie. Nabízí velkou slevu na plyn

Snahy Ruska přivábit do svých integračních struktur na postsovětském prostou další země se v posledních měsících stále víc soustředí na Ukrajinu, nejvýznamnější ekonomiku regionu po Rusku. Zatím poslední nabídka Moskvy se týká tématu věčných bilaterálních sporů - dodávek plynu. Pokud se Ukrajina připojí k celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu, klesne cena za plyn odebíraný od Gazpromu na úroveň blízkou domácímu ruskému tarifu, sdělil ukrajinský premiér Mykola Azarov. „Rusko nám předložilo podmínky: připojte se k celní unii a zítra budete mít plyn za 160 USD,“ shrnul premiér výsledky dosavadních jednání.

Připojení by podle něj Kyjevu prospělo, jelikož kolem 40 % zahraničního obchodu země připadá na členy celní unie. Na druhou stranu má Ukrajina solidní obchodní vazby i na Západ: se zeměmi EU realizuje 30 % svého zahraničního obchodu. Takže připojení k zóně volného obchodu EU (a podepsání asociační dohody) a politická orientace na Západ by podle Azarova také „odpovídaly národním zájmům“ státu.

Premiér zároveň zdůraznil, že Ukrajina nechce být vmanévrována do situace, kdy si bude muset vybrat buď jednoho, nebo druhého partnera a že by ráda spolupracovala s oběma.

S ohledem na současné nastavení smluv mezi Gazpromem a Naftogazem (ukrajinský státní plynárenský podnik) vypadá sleva nabízená Kremlem velmi lákavě. V prvním kvartále letos Ukrajina za ruský plyn platila 416 USD za 1000 m3, v dalším se cena zvýšila na 425 USD, v nedávno skončeném třetím čtvrtletí činila 426 USD za 1000 m3 plynu. Ukrajinský import z Ruska by se měl letos vyšplhat na 35 mld. m3 plynu, na snížené ceně by tak země jen letos mohla hypoteticky ušetřit kolem 9 mld. USD.

Integrací do celní unie by Kyjev v oblasti plynu získal prakticky stejná privilegia jako Minsk, který však Gazpromu navíc prodal kompletní běloruskou rozvodnou síť. Průměrná cena pro Bělorusko loni dosáhla přibližně 250 USD/1000 m3, přičemž od letošního roku byl tento tarif snížen na 165,6 USD/1000 m3. Dále bude navázán na ruským státem regulovanou cenu v Jamalo-Něnětské autonomní oblasti, k níž budou přičteny přirážky za transport, skladování, dále realizační marže a také inflace. Podle odhadů Vitalije Krjukova ze společnosti IDF-Kapital by se tak cena za plyn pro Bělorusko v roce 2013 mohla vyšplhat na 183 USD/1000 m3.

Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu byla oficiálně spuštěna v červenci roku 2010. Obchodní výměna v rámci bloku od té doby rapidně vzrostla. Letos byla integrace na území členských států dovedena do dalšího kvalitativního stupně v podobě společného hospodářského prostoru, na němž má platit volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly. Minulý týden ohlásil zájem o vstup do celní unie Kyrgyzstán.

(Zdroj: Kommersant, Moscow Times, EBRD Blog)