Aktualizováno Řecko revidovalo směrem vzhůru údaje o rozpočtovém deficitu a dluhu za loňský rok. Důvodem je hlubší recese, než se čekalo, a nové údaje. Schodek vládního rozpočtu za loňský rok činil 9,4 procenta hrubého domácího produktu místo 9,1 procenta uvedených v dubnu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil řecký statistický úřad.
Dluh za loňský rok podle nových údajů činil 170,6 procenta HDP místo 165,3 procenta HDP. Úřad rovněž mírně revidoval nahoru údaje o deficitu a dluhu za 2010, napsala agentura AP.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a Mezinárodní měnový fond. Úvěr 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) však problémy země nevyřešil a letos dostalo Řecko druhý záchranný balík 130 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc se Atény zavázaly k výrazným rozpočtovým škrtům a k ekonomickým reformám.
Řecká ekonomika zažívá od konce roku 2008 hlubokou recesi a ke slabému růstu by se mělo podle odhadů vrátit nejdříve ve druhé polovině příštího roku. Loni se hrubý domácí produkt propadl o 7,1 procenta. Nezaměstnanost v zemi nyní činí rekordních 23,6 procenta.
V Řecku nadále probíhají jednání s trojkou věřitelů, jejichž zpráva se má stát podkladem k uvolnění další tranše finanční pomoci. Řecko se snaží o částečné uvolnění přísnosti podmínek pro reformy a úspory kvůli tvrdosti recese. Podle posledních informací obě strany také došly k dohodě o změkčení cílů pro privatizaci majetku z původních 50 miliard eur výnosu do roku 2020 na 25 mld. eur a to včetně bank po jejich rekapitalizaci. Trojka požádala o převod 40 státních aktiv do státního rozvojového fondu do března 2013.
Rozkol ve vládní koalici?
Další a další úsporná opatření řecké vlády snažící se stabilizovat hospodaření země a vyhovět nárokům věřitelů již nevyvolávají protesty jen v ulicích Atén. Řeckou vládní koalici na protest proti škrtům opustil v rozmezí 24 hodin už druhý poslanec. Po zástupci konzervativní Nové demokracie (ND) přešel k opozici i zákonodárce nejmenšího koaličního partnera Demokratické levice (DIMAR), která nelibě nese zejména další snižování mezd. Podpora vládní koalice tak klesla v 300členném parlamentu ze 178 na 176, což pořád bohatě stačí k prosazení v pořadí již třetího reformního balíčku od počátku krize před několika lety.
DIMAR dal v předchozích týdnech najevo, že nepodpoří například další snížení minimální mzdy a rozsáhlejší propouštění státních zaměstnanců, tedy opatření dopadající především na jeho voličskou základnu. To jsou ale také v podstatě poslední zásadní body ve vyjednávání se zástupci věřitelů, kteří tlačí hlavně na propouštění stále nadměrného množství lidí ze státních služeb.
Nový balíček opatření má v letech 2013 až 2015 zemi ušetřit 13,5 miliardy eur. Podle serveru listu To Vima se budou opět snižovat důchody, a to o dvě až 12 procent, některé mzdy o dvě procenta až - v případě soudců - 35 procent a zruší se prémie za svátky a příplatky na dovolené. Věk pro odchod do důchodu se v průměru zvýší o dva roky, zachová se nicméně podmínka 40 odpracovaných let.
Stavy státních zaměstnanců se mají snižovat přirozeným úbytkem, tedy s odchody do důchodu, kdy za každých pět odcházejících nastoupí pouze jeden zaměstnanec. Zavádějí se také povinná majetková přiznání, která mají zabránit daňovým únikům.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, Kathimerini, To Vima)