Zaostřeno na ČNB: Ještě jednou naposled (rozhodnutí dnes)

Situace v české ekonomice se nelepší, naznačují ekonomická data zveřejněná od posledního jednání ČNB o měnové politice na konci září. Průmyslová produkce i stavebnictví v srpnu zaznamenaly pokles. Objem nových zakázek v průmyslu klesl a to v případě domácích i exportních zakázek. Index nákupních manažerů zůstává již šest měsíců pod hranicí 50 bodů. Která předěluje expanzi od recese. Snížení se nevyhnulo ani maloobchodním tržbám, což ukazuje na to, že domácí poptávka se stále nevymanila z útlumu. A nejspíše se tak nestane ani v dalších měsících, jak napovídá kondice trhu práce. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti stoupla o dvě desetiny procentního bodu na 8,8 procenta.

Ze zahraničí přichází smíšené signály. Většina zemí eurozóny nejeví známky zlepšení. Snad jen v Německu lze občas zahlédnout pozitivní informaci (zlepšení indexu nákupních manažerů a ZEW indikátoru ekonomického sentimentu), ale celá řada dalších ukazatelů nabádá k opatrnosti (pokles průmyslové produkce i zakázek, klesající důvěra spotřebitelů a maloobchodní tržby). Zdá se, že do konce roku eurozóna setrvá v recesi. Z USA přichází více povzbudivých informací. Míra nezaměstnanosti nečekaně klesla pod 8 procent, poprvé od ledna 2009. Index spotřebitelské důvěry ukazují na rostoucí optimismus. Maloobchodní tržby rostou. Průmyslová produkce roste a zlepšení vykazují dílčí koincidenční ukazatele (ISM v průmyslu i služeb, Philly Fed index, Empire Manufacturing).

Ve finančním světě došlo ke snížení averze k riziku, což se projevuje nízkou volatilitou na akciových trzích a poklesem spreadů mezi výnosy dluhopisů „save haven“ zemí (USA, UK, Německo) a výnosy dluhopisů zemí na ohrožení periferii eurozóny (PIIGS). V souladu s tím klesly CDS spready zemí v centru dluhové krize. Zklidnění situace na mezibankovním trhu popisují snížení LIBOR-OIS spreadů v Evropě či TED spreadu v USA.

Nicméně ve světové ekonomice přetrvává řada důležitých rizik. V Evropě jde především o revizi řeckého záchranného programu (aktuální program je evidentně nereálný), prohlubování problémů ve veřejných financích Španělska a váhání vlády v Madridu se žádostí o pomoc, a do třetice neshody a komplikace při jednání o vytvoření bankovní unie.

V zámoří se blíží riziko automatického výrazného zpřísnění fiskální politiky na začátku příštího roku („fiscal cliff“), pokud se Kongres nedokáže shodnout na kompromisní podobě pozvolného snižování deficitu federálního rozpočtu.

Za této situace bude bankovní rada ČNB na začátku listopadu opět rozhodovat o měnové politice. Její poslední krok pomohl snížit úrokové sazby na mezibankovním trhu. Sazby PRIBOR se podél výnosové křivky peněžního trhu snížily o 14-18 bazických bodů. Sazby úrokových swapů sahající od jednoho do deseti let se ale prakticky nepohnuly. Proti snaze centrální banky o uvolnění měnových podmínek působí zpřísnění úvěrových standardů, tj. podmínek požadovaných bankami, u podnikových úvěrů a úvěrů na bydlení, zatímco standardy u spotřebitelských úvěrů se neměnily. Konkrétně se to projevilo zejména zvýšením požadavků na zajištění úvěrů a růstem úrokových marží. U firemních úvěrů banky očekávají další zpřísnění podmínek ve 4Q.

Kurz koruny je prakticky na stejné úrovni jako před posledním jednáním bankovní rady ČNB. Nicméně ve své poslední prognóze ČNB předpokládala kurz 25,50 koruny za euro pro 3. čtvrtletí, resp. 25,30 koruny za euro pro poslední letošní kvartál. Proto může centrální banka považovat současnou úroveň kurzu za mírně restriktivní.

Za této konstelace považujeme za pravděpodobné ještě jedno snížení úrokových sazeb na příštím jednání bankovní rady ČNB. Základní dvoutýdenní repo sazba by mohla klesnout z 0,25 na 0,10 procenta.

Pravděpodobnost dalšího snížení úrokových sazeb naznačují komentáře členů bankovní rady ČNB z poslední doby a také překvapivých pět hlasů pro snížení sazeb na posledním jednání bankovní rady.

Na závěr ještě upozornění na skutečnost, že 1. prosince končí funkční období oběma viceguvernérům, tj. Mojmíru Hamplovi a Vladimíru Tomšíkovi. Prozatím nejsou žádné informace o tom, zda budou prezidentem republiky znovu jmenováni, nebo zda je nahradí někdo jiný.


Celou zprávu si klienti Patria Plus a Invetor Plus mohou stáhnout na odkaze zde.