Míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny vystoupila v září na 11,6 procenta, nové maximum od vzniku měnové unie, ze srpnových 11,5 procenta. V celé Evropské unii zůstal tento údaj na opravené srpnové úrovni 10,6 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat.
Eurostat původně hlásil pro srpen míru nezaměstnanosti v eurozóně na 11,4 procenta a v EU na 10,5 procenta. Ve srovnání se zářím loňského roku hlavní ukazatel nezaměstnanosti výrazně vzrostl. Před rokem byla míra nezaměstnanosti v eurozóně na 10,3 procenta a v EU na 9,8 procenta.
Ve zhruba půlmiliardové EU bylo v září 25,75 milionu nezaměstnaných, z toho 18,5 milionu v eurozóně. Proti srpnu se jejich počet zvýšil v EU o 169.000 a v zemích eura o 146.000. Proti stejnému měsíci loňského roku v září přibylo v celé unii 2,145 milionu nezaměstnaných, zatímco v menší eurozóně jich bylo více o 2,17 milionu.
Nejnižší nezaměstnanost byla v září nadále v Rakousku (4,4 procenta), Lucembursku (5,2 procenta), Německu a Nizozemsku (5,4 procenta). Nejvyšší byla ve Španělsku, kde je už na 25,8 procenta, a v Řecku, kde v červenci, z něhož jsou poslední dostupné údaje, byl podíl lidí bez práce 25,1 procenta.
V České republice míra nezaměstnanosti podle metodiky Eurostatu v září zůstala na 6,8 procenta, na šesté nejnižší úrovni v EU. Na Slovensku byla na dvojnásobné úrovni 13,9 procenta.
Zveřejněna byla také data o říjnové míře inflace v eurozóně. Meziroční míra inflace v eurozóně klesla v říjnu podle předběžných údajů na 2,5 procenta ze zářijových 2,6 procenta. Přispělo k tomu hlavně zmírnění růstu cen energie, uvedl v dnešním rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat.
Nejvýrazněji proti loňsku v eurozóně rostly nadále ceny energie, jejich růstové tempo se ale zpomalilo na 7,8 procenta ze zářijové úrovně 9,1 procenta. Mírnější byl i růst cen průmyslového zboží. Poněkud se naopak zrychlily cenové přírůstky v kategorii potravin, nápojů a tabákových výrobků a v sektoru služeb.
Evropská centrální banka (ECB) si vytyčila střednědobý cíl držet inflaci v eurozóně těsně pod úrovní dvou procent. Inflace by se podle ekonomů měla v měnové unii postupně ke stanovené úrovni blížit, protože eurozóna se propadla do nové recese.
Slabá ekonomika růst cen brzdí, což ECB umožňuje sledovat nadále uvolněnou měnovou politiku. Ekonomové podle agentury Reuters očekávají, že ECB ještě letos dál sníží základní úrokovou sazbu z nynějšího rekordního minima 0,75 procenta.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, AP)