Ruský si neví rady s jedním z největších světových nálezů zemního plynu, ukrytém pod nehostinnými arktickými vodami Barentsova moře - Štokmanovým ložiskem. Snahu o podmanění si obrovských zásob už pravděpodobně vzdala norská společnost Statoil. Nahradit by ji mohl nizozemsko-britský koncern Royal Dutch .
Konsorcium Stokhman Development AG, které ruský monopolista v roce 2008 vytvořil s norským Statoilem a francouzským Totalem, před dvěma lety rozhodlo o odložení investičního rozhodnutí na letošek. Trio těžařů se však nedokázalo včas dohodnout na schématu rozvoje ložiska, a tak musí zahraniční partneři své podíly Gazpromu prodat zpět.
Statoil už tak učinil a podle informací deníku Kommersant za svůj 24% podíl v ložisku od Gazpromu dostal kolem 340 mil. USD, tedy zhruba tolik, kolik společnost dosud na poli proinvestovala. Norové se podle všeho takto pojistili v akcionářské smlouvě Stokhman Development AG. svých 25 % akcií v konsorciu zatím drží dál, přičemž není jasné, za jakých podmínek mu byla účast v projektu prodloužena.
Statoil vyplacenou kompenzaci komentovat nechce s tím, že přijal „nezbytná opatření k ochraně své investice“. Podle Sergeje Vachramějeva z fondu Metropol je velmi pravděpodobné, že Norům vrátil vložené prostředky v plné výši. Statoil tak z konsorcia vyšel s čistým štítem a nemusel přeplácet. Celkem bylo zatím na průzkumné práce na Štokmanu vydáno zhruba 1,4 mld. USD.
Všeobecně se očekává, že si účast v konsorciu zachová, přičemž místo Statoilu zaujme jiný významný zahraniční těžař, pravděpodobně , který o projekty těžby zemního plynu v Rusku dlouhodobě projevuje zájem. Za vstup bude muset Gazpromu dát stejnou sumu, jakou Statoil obdržel na kompenzacích.
Norové sice s Gazpromem jednají dál, zároveň mají ale v hledáčku další projekty, například s ropnou Rosněftí, která chce začít těžit na mořském šelfu u severních břehů Sibiře. Další aktivity v Rusku mají i ostatní potenciální či stávající účastníci štokmanského konsorcia. s nezávislým ruským těžařem Novatek dobývá plyn na poloostrově Jamal a hodlá zde postavit terminál na jeho zkapalnění a vývoz. zase s Gazpromem těží plyn na dálněvýchodním ostrově Sachalin, kde se nachází zatím jediný LNG terminál v zemi. Většina produkce končí v Japonsku. Ve Vladivostoku se navíc chystá postavit další kapacity na vývoz LNG. Podle analytiků je nepravděpodobné, že při současném přebytku na trzích se zkapalněným plynem mohou fungovat všechny tři plánované projekty najednou.
Odklady investičního rozhodnutí o rozvoji Štokmanu dobře ilustrují změnu situace na světovém trhu s plynem. Produkce plynu ze Štokmanu měla být původně orientována na americká odbytiště. Ruský gigant dokonce uvažoval o investicích do amerických importních terminálů. Pak ale vše zvrátila revoluce v těžbě břidlicového plynu. Nekonvenčně těžený plyn se nyní na celkové americké těžbě podílí ze 34 %, přičemž do dvaceti let by jeho podíl měl vzrůst na 60 %. Z perspektivního zákazníka Gazpromu se nakonec vyklubal potenciální konkurent. Loni se v USA vytěžilo 653 mld. m3 plynu, v Rusku to bylo 659 mld. m3. V roce 2017 to má být ale 763 miliard kubíků v USA proti ruským 757 miliardám.
(Zdroje: Kommersant, Moscow Times, Bloomberg)