Čínská vláda by mohla zvýšit objem zlata, které drží v rámci devizových rezerv, domnívá se London Bullion Market Association (LBMA). Podle organizace, která zastřešuje významný trh s fyzickým zlatem a stříbrem v Londýně, kde nakupuje řada centrálních bank, má Čína v sejfech v poměru se svými celkovými měnovými rezervami velmi malé množství cenného kovu.
„Pokud srovnáte Čínu se Spojenými státy, zdá se, že čínská držba zlata se může vydat pouze jedním směrem,“ prohlásil předseda LBMA David Gornall na konferenci v Hongkongu. Zatímco podíl zlata na devizových rezervách Washingtonu činí 75 %, v případě Pekingu to jsou pouhá 2 %.
Od začátku roku zlato posílilo o 11 % a nyní obchoduje kolem 1735 USD za unci. Z hlediska ročních bilancí má komodita nakročeno k dvanáctému ziskovému roku v řadě, což je nejdelší růstová šňůra od roku 1920. Rekordní cena přes 1921 USD za unci byla dosažena loni v září. Zlatu dosud pomáhala měnová politika Fedu a v poslední době i poptávka po fyzické držbě ze strany dalších centrálních bank.
Americká centrální banka se od prosince roku 2008 pokoušela stimulovat ekonomiku skrze tři kola nákupů dluhopisů v hodnotě přes 2 biliony USD. Za tu dobu zlato zdražilo o 70 %. Po znovuzvolení prezidenta Baracka Obamy trh očekává podobnou taktiku i do budoucna. Obamův republikánský vyzyvatel Mitt Romney před volbami uvedl, že současného šéfa Fedu Bena Bernankeho by ve funkci nepotvrdil.
Co se ostatních centrálních bank týče, v prvním pololetí nakoupily 254,2 tun zlata a podle odhadů Světové rady pro zlato (WGC) by do konce roku mohly své rezervy zvýšit celkem o 500 tun. Loni se jejich nákupy vyšplhaly na 456 tun.
Podle údajů Mezinárodního měnového fondu v srpnu Kazachstán nakoupil 1,4 tuny, a zvýšil tak své zásoby třináctý měsíc v řadě. Jižní Korea v srpnu přikoupila 16 tun, čímž se její celkové rezervy přehouply přes 70 tun. Paraguay se ve druhé polovině prázdnin rozhodla svoji zlatou sbírku značně rozšířit – rezervy zvýšila o 7,5 tuny na víc jak 8,2 tuny. Ukrajina přidala zhruba 2 tuny zlata na celkových 34,8 tuny. Proti trendu vykročila Venezuela, která své rezervy snížila o 3,7 tuny na 362 tun. V září pak zlato nakupovaly Brazílie a Turecko. Podle analytiků táhnou poptávku po fyzickém zlatě hlavně ekonomiky zemí G-20.
Čínské devizové rezervy v hodnotě 3,3 bilionu USD s přehledem kralují celosvětovému žebříčku. Centrální banka podle svých statistik naposledy nakupovala zlato v roce 2009, kdy její zásoby vzrostly o 76 % na 1054 metrických tun. Převedeno na současnou tržní hodnotu, zlato v sejfech čínské centrální banky představuje 1,8 % veškerých devizových rezerv země.
Největší zásobu zlata – 8133 tun – mají Spojené státy. Na druhém místě je Německo se 3400 tunami, což představuje 74 % jeho devizových rezerv. Také Francie a Itálie drží víc než 70 % rezerv ve zlatě.
Gornall, který krom pozice v LBMA šéfuje obchodování s komoditami ve francouzské bance Natixis, při své prezentaci poukázal na fakt, že Čína už pět let drží pozici největšího těžaře zlata: „Je pozoruhodné, že růst produkce zde pokračuje, navzdory obtížím, které s udržením vytěžených objemů mají jiné státy.“ Čína loni vytěžila 355 tun zlata, čímž o 85 tun překonala druhou Austrálii. V roce 2006 čínská produkce činila 360 tun.
Zlato láká stále větší množství investorů spekulujících na růst ceny. Objem prostředků vložených do indexových akcií (ETF) vázaných na zlato se minulý týden vyšplhal na historické maximum 145 mld. USD, což představuje 2596 metrických tun komodity. To téměř odpovídá celosvětové roční těžbě. Z 33 analytiků oslovených agenturou Bloomberg pro tento týden komoditě předpovědělo zdražení 25 z nich.
(Zdroje: Bloomberg, LBMA, WGC, USGC)
Komerční sdělení:
Patria Direct nově nabízí svým klientům možnost nákupu zlatých investičních slitků, které pocházejí ze světoznámé švýcarské rafinérie PAMP.
Více informací ZDE.