V dubnu 2010, kdy se globální ekonomika začínala vzpamatovávat ze šoku finanční krize let 2008-2009, zpráva World Economic Outlook (WEO) Mezinárodního měnového fondu odhadla, že růst HDP v roce 2010 překročí 4 % a že do konce roku 2015 se udrží stabilní roční tempo růstu ve výši 4,5 %. Tato prognóza se ale ukázala jako příliš optimistická.
Ve skutečnosti růst zpomalil. V poslední WEO MMF předpovídá, že globální HDP poroste v roce 2012 jen o 3,3 % a v roce 2013 o 3,6 %. Degradace růstových vyhlídek je navíc pozoruhodně široce rozšířená.
Prognostické chyby mají tři možné příčiny: neschopnost rozeznat čas nutný k ekonomickému oživení po finanční krizi, podcenění „fiskálních multiplikátorů“ (rozsahu ztráty výstupu v důsledku fiskálních úspor) a zanedbání „multiplikátorů mezinárodního obchodu“ (sklonu zemí navzájem se stahovat hlouběji, když se jejich ekonomiky smršťují).
Závažnost a důsledky finanční krize se povětšinou posuzovaly správně. Poznatky WEO z října 2008, která analyzovala rekonvalescence po systémovém finančním stresu, byly zapracovány do pozdějších prognóz.
Předpovědi pro Spojené státy, kde zkracování dluhové páky domácností nadále omezovalo hospodářský růst, se proto mýlily jen mírně. Zpráva z dubna 2010 očekávala v USA zhruba 2,5% roční tempo růstu v letech 2012-2013; současné odhady hovoří o tempu lehce nad 2 %.
Naproti tomu fiskální multiplikátor byl vážně podceněn – jak teď WEO uznává. V důsledku toho byly výrazně méně přesné prognózy pro Velkou Británii, kde se stres ve finančním sektoru do velké míry podobal situaci v USA.
Zpráva WEO z dubna 2010 očekávala v letech 2012-2013 britský roční růst ve výši téměř 3 %; namísto toho se HDP pravděpodobně letos smrští a napřesrok povyroste zhruba o procento. Velkou část této bolestivé odchylky od dřívějších prognóz lze připsat na vrub příznivému pohledu na fiskální konsolidaci, jež byla britským orgánům a MMF společná.
Výkon silně zadlužených ekonomik eurozóny (Řecka, Irska, Itálie, Portugalska a Španělska) byl rovněž oproti prognózám výrazně horší, vzhledem ke značným výdajovým škrtům a zvyšování daní. Například portugalský HDP měl podle očekávání letos růst o 1 %; ve skutečnosti se smrští o ohromující 3 %. Tvrzení Evropské komise, že toto zpomalení není odrazem fiskální konsolidace, nýbrž vysokého rizika platební neschopnosti suveréna, vyvrací Británie, kde podle trhů suverénní riziko prakticky neexistuje.
Multiplikátor mezinárodního obchodu se sice tak všeobecně neuznává, ale pomáhá vysvětlit, proč je zpomalování růstu tak široce rozšířené a vytrvalé. Když zpomalí hospodářský růst určité země, dováží méně z ostatních zemí, čímž v těchto zemích sníží tempa růstu a přivede je také k omezování dovozů.
Epicentrem této kontrakční síly na globální růst je v poslední době eurozóna. Jelikož země eurozóny rozsáhle obchodují navzájem i s okolním světem, jejich zpomalení výrazně přispělo k poklesu globálního obchodu, což dále podrývá globální růst. Konkrétně platí, že jak opadly evropské dovozy z východní Asie, růst východoasijských ekonomik zaznamenal strmý pokles oproti loňsku i oproti prognóze z roku 2010 – a jak se dalo očekávat, zpomalil jejich import z okolního světa.
Celosvětový obchod setrvale oslabuje, přičemž za posledních šest měsíců nezaznamenal téměř žádné zvýšení. Kdysi oblíbená představa, zapracovaná do prognóz růstu, že východiskem z krize se stanou vývozy, nebyla nikdy věrohodná. Teď se tato představa obrátila vzhůru nohama: jak se hospodářský růst zastavil, ubývající poptávka obchodních partnerů po importu způsobuje, že ekonomické trápení se šíří a prohlubuje.
Dopady zpomalujícího globálního obchodu jsou nejzřetelnější v Německu, které nebylo zatíženo nadměrným dluhem domácností ani firem a těšilo se z příznivé fiskální pozice. Aby uniklo krizi, využilo svižného růstu exportu, který sytil zejména lačnou čínskou poptávku. Přestože se očekávalo, že růst následně zpomalí, pro roky 2012-2013 se odhadoval růst zhruba o 2 %. Jenže jak zpomalil čínský růst, zčásti kvůli poklesu vývozů do Evropy, prognóza německého HDP se snížila na polovinu. A vzhledem k tomu, že letošní růst už se z velké části odehrál, německá ekonomika teď stagnuje – ba mohla by se dokonce smršťovat.
Za dobrých časů obchod generovaný růstem země posiluje globální růst. Za dob krize má však přelévání vlivů skrze obchod opačný účinek. Vzhledem k tomu, že globální ekonomika je vzájemně propojená v čím dál větším měřítku, tyto obchodní multiplikátory zesílily.
Přestože je přelévání obchodních vlivů méně zlověstné a dramatické než finanční nákaza, zásadním způsobem ovlivňuje růstové vyhlídky světa. Přehlížení jejich účinku znamená, že prognózy exportu – a návazně růstu – budou nadále míjet terč. K odhadovanému zvýšení globálního růstu příští rok pravděpodobně nedojde. Právě naopak, chyby v politikách a prodlevy v jednotlivých zemích vážně poškodí ekonomiky po celém světě.
Ašóka Mody je hostujícím profesorem mezinárodní hospodářské politiky na Fakultě veřejných a mezinárodních věcí Woodrowa Wilsona Princetonské univerzity.
Copyright: Project Syndicate, 2012.