Boje Izraele s radikály z palestinského pásma Gazy se dále vyhrocovaly dnes v noci i ráno. Několik raket zasáhlo přímo město Gaza, z pásma bylo naopak ostřelováno izraelské území, zasaženo bylo okolí Tel . Izraelská armáda včera schválila mobilizaci až 30 tisíc záložníků, jednotky se přemísťují k hranici pásma. Na trzích se konflikt podepisuje u komodit i růstem výnosů na dluhopisech a cen CDS v oblasti.
Tel Aviv večer zažil letecký poplach poprvé od roku 1991, kdy město zasáhly irácké rakety během války v Zálivu. K odpálení raket se přihlásila ozbrojená složka palestinského hnutí Hamas, jejíž velitel Ahmad Džabarí byl ve středu zabit při cíleném izraelském náletu v pásmu. Radikální palestinské hnutí Islámský džihád v prohlášení oznámilo, že "vypálilo na Tel Aviv raketu Fadžr 5" íránské výroby, která má dolet 75 kilometrů.
Izraelský ministr obrany Ehud Barak krátce nato schválil mobilizaci až 30.000 záložníků, k níž dala už ve středu předběžný souhlas vláda. Raketové útoky z pásma Gazy označil za "eskalaci, za kterou bude muset druhá strana zaplatit". Další rakety dnes Palestinci vystřelili na Ašdod, Aškelon, Javne, Beerševu a Kirjat Gat. Izraelská armáda odhaduje, že Hamas má k dispozici 10.000 raket a minometných střel, v jejichž dosahu je téměř milion obyvatel měst obklopujících pásmo Gazy. V podobně eskalované situaci na přelomu let 2008 a 2009 za měsíc bojů zahynulo na 1300 Palestinců.
Palestinský předák Mahmúd Abbás kvůli situaci v Gaze předčasně ukončil cestu po Evropě a vrací se do Ramalláhu. Telefonicky se už obrátil na USA, na egyptského prezidenta Muhammada Mursího i na generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna a požádal je, aby izraelské útoky pomohli ukončit. Do pásma Gazy se dnes vydá egyptský premiér Hišám Kandíl s několika ministry. Během této návštěvy mají ustat vzájemné boje mezi Palestinci a Izraelem.
Egypt požádal o svolání další mimořádné schůzky Rady bezpečnosti OSN, na níž se má jednat o situaci v pásmu Gazy. Rusko označilo izraelské útoky na pásmo za nepřiměřené a jednání Hamasu za nepřijatelné. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič vyzval obě strany, aby konfrontaci ukončily. "Domníváme se, že vzhledem k nejisté situaci na Blízkém východě a v severní Africe může mít stupňování násilností nebezpečné důsledky i v dalších částech arabského světa," řekl. Britský ministr zahraničí William Hague připsal odpovědnost za nynější krizi Hamasu. "Zásadně odsuzujeme raketové útoky palestinských teroristických skupin... Za nynější krizi je odpovědný především Hamas," řekl. „Rozumím tomu, proč Izrael koná tak, jak koná,“ uvedl americký ministr obrany Leon Panetta.
Napětí vyhnalo nahoru výnosy na izraelských dluhopisech i ceny zajišťovacích kontraktů CDS. Ty včera vystoupaly na 156 bps při obvyklé úrovni do 130 bps a dostaly se nad riziko připisované Turecku. Výnos na 10letém dluhu stoupl na 3,1 %, dolarový dluh 2022 nese úrok 3,24 %. Faktor geopolitického rizika se promítá také na trhu komodit, kde opatrně obchoduje ropa WTI o Brent a ve ztrátách jsou drahé i průmyslové kovy.
Rating Izraele je investiční od vedoucí tria agentur: „A1“ od Moody’s, „A+“ od S&P , „A“ od Fitch. Při ročním HDP Izraele kolem 243 miliard USD dosahuje zadlužení 155 mld. USD, tedy dluh k HDP cca 64 % proti 36 % u Turecka s HDP 800 mld. USD a zadlužením 286 mld. USD.
„Pokud napětí v oblasti bude dále eskalovat, jako první oslabí izraelský šekel a CDS, následně budou zasaženy finanční trhy v Turecku a dále na Středním Východě,“ uvádí Arko Sen, stratég pro měny a dluhopisy v Bank of America/Merrill Lynch.
(Zdroj: čtk, Reuters, CNBC, Bloomberg)