Aktualizováno Šedá zóna bankovnictví, kterou někteří viní z vyostření globální finanční krize, prosperuje. Podle odhadů mezinárodní instituce Financial Stability Board (FSB), která z pověření zemí G-20 monitoruje globální finanční systém, se na nijak regulovaném trhu s úvěry, deriváty a dalšími instrumenty všeho druhu loni protočilo rekordních 67 bilionů USD. Potvrzují se tak obavy řady centrálních bankéřů a ministrů financí, podle nichž snaha o zpřísnění regulace bankovního odvětví naráží kvůli smývání hranice mezi bankovními a nebankovními subjekty na těžko překonatelné překážky.
Podle zprávy FSB, která byla zveřejněna o víkendu, je ke zkrocení šedé zóny třeba zvolit cílená opatření a skoncovat se současným laxním přístupem některých národních regulátorů. Existence soukromých společností, které v podstatě poskytují bankovní služby, aniž by vlastnily patřičné licence či podléhaly státnímu dozoru, prý ohrožuje finanční stabilitu.
FSB, která byla ustavena na londýnském summitu G-20 v roce 2009, se tak názorově přiblížila k Evropské komisi, jež považuje přísnější a centralizovanější dohled nad finančním sektorem za důležitou součást své pokrizové agendy. Jedním z úkolů FSB, jimiž státy G-20 instituci při jejím vzniku pověřily, bylo právě mapování šedé bankovní zóny a její lepší kontrola. Sídlo FSB se nachází ve švýcarské Basileji.
Autoři nové zprávy poznamenávají, že mezi lety 2002 a 2007, tedy těsně před vypuknutím největší finanční krize za posledních 80 let, šedé bankovnictví víc než zdvojnásobilo objem transakcí na 62 bilionů USD. Navzdory následnému propadu se systém rychle vzpamatoval a nyní jeho rozměry dosahují 67 bilionů USD, což je víc než kumulované HDP zemí zkoumaných ve studii.
Co všechno do neregulovaných kvazibankovních aktivit patří? Nejčastěji jsou uváděny operace hedgeových fondů a fondů soukromého kapitálu v rozsahu bilionů dolarů. Spadá sem i činnost investičních fondů, fondů peněžního trhu nebo například firem s bezednými pokladnami, které bankám půjčují státní dluhopisy, které jsou poté používány jako kolaterál při získávání levných úvěrů od Evropské centrální banky (ECB).
Nejvíce jsou tyto aktivity podle FSB rozšířeny ve Spojených státech, kde systém neregulovaných finančních služeb pojímá 23 bilionů USD. Hned za nimi je s 22 biliony USD eurozóna a poté s odstupem Velká Británie (9 bilionů USD). Váha amerických subjektů v systému v posledních letech klesá ve prospěch Evropy.
Chystané zpřísnění regulace pro klasické banky, které budou muset hromadit větší kapitálové rezervy, a v důsledku možná omezí úvěrovou aktivitu, by podle FSB mohlo rozvoji šedého bankovnictví dál pomoci. Při navrhování nových opatření proto instituce nabádá k velké opatrnosti. Neregulovaní hráči na trhu bankovních služeb mají v ekonomice důležitou úlohu a často působí jako důležitý zdroj úvěrů pro soukromý sektor i spotřebitele. Evropská komise by návrh celounijní legislativy pro hedgeové a jiné fondy měla představit příští rok.
První pokusy z roku 2010 smetla ze stolu Francie. Paříži, která pro svůj krok měla údajně posvěcení Berlína, se nelíbilo, že by fondy působící mimo unii měly mít poměrně snadný přístup na evropský trh. Spor se točí kolem nutnosti získat registraci. Podle představ Francie a Německa by například americké hedgeové fondy měly žádat o povolení v každé z 27 zemí EU. Evropská komise a například i Evropský parlament ovšem počítají s tím, že by mělo stačit jen povolení v jedné zemi, které by bylo následně platné pro celou sedmadvacítku.
Postoj komise a parlamentu je totožný s postojem Velké Británie, kde působí 80 procent evropských hedgeových fondů, a rovněž s názorem Česka. Češi mají obavy, že by regulace v podobě, kterou prosazují Paříž a Berlín, diskriminovala jejich investory. Spojené státy, kde působí největší světové hedgeové fondy, se totiž brání tomu, aby uzavíraly bilaterální smlouvy s malými zeměmi. Čeští investoři by tak v budoucnosti mohli ztratit možnost investovat do hedgeových fondů mimo Evropskou unii a na výběr by měli jen ty evropské.
(Zdroje: CNBC, Reuters, ČTK)