Ministři financí eurozóny včera k rozhodnutí o další pomoci Řecku nedošli a odložili jednání o řeckém dluhu na pondělí 26. listopadu. Dnes časně ráno to po maratonu nočních řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker uvedl, že dosavadní jednání přinesla pokrok, konkrétní výsledky ale nesdělil.
"Euroskupina ... pokročila při vytváření konzistentního balíčku důvěryhodných iniciativ určených k dalšímu podstatnému posunu k zajištění udržitelnosti řeckého dluhu," řekl Juncker. Ministři financí nyní podle něj přerušili svá jednání, aby umožnili vyladit technické detaily některých částí balíčku.
Ministři jednají o uvolnění pomoci ve formě půjček, která by mohla dosáhnout až 44 miliard eur, z nichž více než 31 miliard je blokováno už od června. To by pak mělo umožnit Aténám vyhnout se bankrotu.
Výměnou za poskytnutí pomoci se Atény zavázaly přistoupit k řadě reforem, přičemž cílem je to, aby se Řecku podařilo dostat dluh pod hranici 120 procent jeho ročního hrubého domácího produktu. Stát by se tak mělo do roku 2020, jenže v poslední době není moc jisté, jestli je to opravdu reálné.
Euro nedohoda ministrů eurozóny sice příliš z míry nevyvedla, když kurz zůstal poblíž včerejší hladiny 1,28 USD/EUR, ale akciové trhy nepotěšila. Futures na index Euro Stoxx 50, německý DAX a francouzský CAC 40 před dnešním otevřením ukazovaly na pokles trhu o 0,4 až 0,6 procenta.
Možnosti existují, ale jednota schází
Agentura Reuters dnes citovala materiál určený pro schůzku ministrů financí eurozóny, podle kterého se dluh Řecka může snížit na požadovanou úroveň v daném termínu jen v případě, že země eurozóny budou ochotny přijmout ztrátu svých půjček Aténám, poskytnou Řecku další financování nebo přinutí soukromé věřitele, aby prodali řecké dluhopisy za nižší cenu.
Dokument konstatuje, že bez přijetí dalších opatření se do roku 2020 podaří řecký dluh snížit jen na 144 procent HDP ze současných 170 procent. V roce 2022 by dluh mohl klesnout na 133 procent HDP, v roce 2030 pak na 111 procent.
Materiál proto doporučuje, aby se termín pro snížení řeckého dluhu na úroveň 120 procent HDP odsunul o dva roky na rok 2022. Zároveň je ale podle dokumentu nutné, aby země eurozóny také přijaly podpůrná opatření.
Proti odsunutí původně stanoveného termínu se ale staví Mezinárodní měnový fond (MMF). Pokud by Řecku nepodařilo do roku 2020 snížit zadlužení na 120 procent HDP, což fond označuje za "udržitelný dluh", mohl by podle Reuters MMF odmítnout další účast na záchranných programech pro Atény.
"Mame na stole sérii možností, jak zaplnit díru ve financování (Řecka). Jelikož je ale celá otázka natolik komplikovaná, ke konečné dohodě jsme nedospěli," řekl dnes v noci po jednání Euroskupiny německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Řecko se děsí
Řecko je zděšeno výsledkem jednání ministrů financí eurozóny, kteří se opět nedokázali shodnout, zda je možné Řecku poskytnout další část záchranného úvěru. Řecký premiér Antonis Samaras řekl, že v sázce není jen budoucnost Řecka, a vyzval eurozónu, aby další část úvěru uvolnila.
Řecko stále čeká na 31,5 miliardy eur, které mělo dostat už v červnu. Kvůli skluzu v plnění dohodnutých podmínek ale eurozóna uvolnění této tranše neustále odkládá. Řecko už mezitím schválilo další úspory a doufalo, že tentokrát peníze dostane. Do jednání Euroskupiny se vkládaly velké naděje. Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová kvůli úterní schůzce zkrátila cestu po Asii, aby se mohla schůzky v Bruselu zúčastnit.
"Naši partneři, včetně MMF, rovněž musejí dělat to, k čemu se zavázali," upozornil Samaras, jehož citovala agentura Reuters. Premiér tak připomněl, že když Řecko svým věřitelům vyhovělo a schválilo další úspory, měli by se ke svým slibům přihlásit i věřitelé. Mluvčí řecké vlády poznamenal, že Samaras se ve čtvrtek v Bruselu setká s šéfem Euroskupiny Jeanem-Claudem Junckerem.
Spolustraník německé kancléřky Angely Merkelové Norbert Barthle přitom varoval před názorem, že by země eurozóny měly přistoupit na odpis části řeckého dluhu. Podle Barthleho, který má v konzervativní straně křesťanských demokratů (CDU) na starosti rozpočet, by takový postup vyslal fatální signál směrem k dalším zemím, které čerpají mezinárodní finanční pomoc. Navíc by se tím neřešila podstata problémů, které jsou za současný stav řeckých financí zodpovědné.
Barthle rozhlasové stanici Deutschlandfunk řekl, že jej nepřekvapuje, že se ministři financí na schůzce v Bruselu na ničem nedohodli. Podstata je podle něj právě v odlišných názorech na to, jak dostat zadlužení Řecka na udržitelnou úroveň. Šéfka MMF tlačí evropské vlády k tomu, aby akceptovaly ztrátu z půjček, které Řecku poskytly. Merkelová ale takovému požadavku neochvějně oponuje.
"Mělo by to tři důsledky, které jsou podle nás špatné," řekl Barthle. "Stálo by to peníze a také by to byl fatální signál pro Irsko, Portugalsko a možná pro Španělsko. Hned by se začaly ptát, proč mají akceptovat těžké podmínky a prosazovat obtížná opatření. Pak by zde byly i dopady v rámci rozpočtového zákona," dodal Barthle.
Merkelová podle zdroje agentury Reuters dnes německým zákonodárcům za zavřenými dveřmi řekla, že deficit řeckých veřejných financí by šlo snížit za pomoci nižších úrokových sazeb a posílením úvěrové kapacity Evropského fondu finanční stability (EFSF). Garance EFSF by prý šlo zvýšit až o deset miliard eur a Německo by se tohoto zvýšení zúčastnilo. Pomoci prý mohou i jednotlivé země eurozóny, a to každá jinak, řekla Merkelová.
Samaras řekl, že v sázce je teď stabilita celé eurozóny. Řecko si minulý týden muselo zajistit peníze na splátku dluhu mimořádnou emisí pokladničních poukázek a není jisté, zda by se mu podařilo zajistit si tak peníze i příště.
Vůdce řecké Koalice radikální levice (Syriza) Alexis Tsipras dnes na tiskové konferenci uvedl, že Evropa se svým jednáním sama zahání do slepé uličky. Cesta k řešení problému řeckého dluhu podle něho nevede skrze úsporná opatření
(Zdroj: ČTK, Reuters)