Aktualizováno Argentina už nemá v letitém sporu s mezinárodními věřiteli žádný manévrovací prostor. Soud v New Yorku totiž rozhodl, že země musí okamžitě vyrovnat všechny závazky i vůči zbývajícím věřitelům, kteří nepřistoupili na původní návrh výměny dluhopisů. Znamená to, že do 15. prosince musí Argentina připravit zhruba 1,33 miliardy dolarů (asi 26,2 miliardy Kč).
Kořeny sporu sahají do roku 2002, kdy Argentina vyhlásila historicky největší státní bankrot. Investoři se mezitím houfně zbavují argentinských dluhopisů, neboť se obávají dalších problémů.
Rozhodnutí soudce Thomase Griesy je zcela zásadní pro argentinskou prezidentku Cristinu Fernándezovou. Griesa totiž zároveň Argentině zakázal platit ostatním věřitelům, dokud nesplní jeho příkaz. Tím Fernándezovou zatlačil do kouta, protože pokud země nezaplatí, ocitne se technicky znovu v platební neschopnosti.
Cena argentinských warrantů navázaných na růst hrubého domácího produktu a denominovaných v dolarech se na burze v Buenos Aires v reakci na verdikt soudu propadla zhruba o deset procent. Warrant dává jeho držiteli právo koupit od emitenta dohodnuté cenné papíry (zpravidla akcie či dluhopisy) v předem stanovené ceně.
Pokud rozhodnutí soudce Griesy potvrdí také odvolací soud a vláda v Buenos Aires se soudci postaví, mohly by americké soudy zpochybnit splátky dluhu těm věřitelům, kteří přistoupili na návrh restrukturalizace. A to právě s ohledem na zájmy investorů, kteří v té době s podmínkami restrukturalizace nesouhlasili.
V takovém případě by se Argentina ocitla v technické platební neschopnosti s dluhem v objemu asi 24 miliard dolarů (zhruba 473 miliard Kč) emitovaným v rámci výměny původních dluhopisů za nové v letech 2005 a 2010. Argentina nicméně avizovala, že bude nadále provádět rutinní platby a že peníze uložené pro věřitele v Argentině nelze zabavit.
Argentina minulý týden soudce Griesu požádala, aby ponechal v platnosti svůj předchozí verdikt z 23. února, podle něhož se zastavují platby investorům, kteří se nezúčastnili ani jedné ze dvou transakcí, kdy Argentina měnila původní dluhopisy za nové. Soudce ale teď žádost odmítl s odkazem na komentáře některých argentinských představitelů, včetně Fernándezové. Argentina podle nich nezaplatí nic investorům, kteří odmítli na výměnu dluhopisů přistoupit.
"Soud je toho názoru, že takové hrozby vzdorovitostí nelze nechat bez povšimnutí, a že je třeba jednat," napsal soudce Griesa ve zdůvodnění svého verdiktu. Případ má ale ještě na stole odvolací soud, který bude muset rozhodnout o verdiktu z letošního října, kdy soudce Griesa rozhodl, že Argentina diskriminovala věřitele, kteří odmítli přistoupit na její podmínky restrukturalizace státního dluhu.
Odvolací soud již podpořil verdikt, který soudce Griesa vynesl v únoru. Vzhledem k tomu, že odvolací soud ještě musí rozhodnout o říjnovém verdiktu, nařídil Griesa, aby Argentina peníze pro investory nejprve do 15. prosince připravila na vázaný účet. Tam budou čekat a vyplaceny budou až podle toho, jaký bude verdikt odvolacího soudu.
Na Argentinu si za její postup stěžovalo několik finančních společností, včetně NML Capital ze skupiny Elliott Management, nebo investiční fondy skupiny Aurelius Capital Management. Ty měly dluhopisy asi za 1,4 miliardy dolarů. Fernándezová tvrdí, že část těchto investorů nakoupila dluhopisy až v době, kdy už věděli o problémech. Nákupem prý pouze spekulovali na vysoký a rychlý výnos.
Argentina vyhlásila státní bankrot na začátku roku 2002. Země tehdy nedokázala řádně proplatit dluhopisy za zhruba 100 miliard dolarů (asi dva biliony Kč v dnešním kurzu).