Aktualizováno Česká ekonomika má přebytkovou obchodní bilanci, slabé zahraniční zadlužení, flexibilní kurz a dobře ukotvená inflační očekávání, která jí poskytují dostatečnou ochranu před externími šoky, největším rizikem tak pro ni je především další vývoj v eurozóně. Uvedl to guvernér ČNB Miroslav Singer v prezentaci zveřejněné na webu centrální banky. Navzdory tomu, že oslabování koruny podle něho letos již mírně předčilo dlouhodobý trend, zopakoval, že intervence na devizovém trhu jsou možným budoucím nástrojem měnové politiky ČNB.
Kromě výše zmíněných pozitivních makroekonomických faktorů pro českou ekonomiku představil dnes Miroslav Singer také dvojici pozitivních mikroekonomických rysů: „Flexibilní podnikatelský sektor a konkurenceschopná struktura vývozních odvětví.“ Finanční sektor ČR je navíc podle šéfa ČNB ziskový, dobře kapitalizovaný a čítá likvidní a odolné banky schopné absorbovat případné externí šoky i díky vysoké úrovni vkladů.
„Hlavním rizikem (pro českou ekonomiku) je eskalace krize eurozóny,“ uvádí v dnešní prezentaci Miroslav Singer. Mezi dalšími riziky pro další vývoj naší ekonomiky zmiňuje vysokou závislost na vývozu, nedostatečnou flexibilitu pracovního trhu. Z politického hlediska je dle guvernéra ČNB pro další vývoj české ekonomiky rizikem zpomalení růstu v důsledku fiskální konsolidace, ale také vynucený transfer regulace a dohledu na evropskou úroveň.
„Finanční rizika v eurozóně v posledních týdnech mírně poklesla, ale stále zůstávají vysoká,“ uvedl dnes guvernér ČNB k situaci, v níž se nachází náš významný obchodní partner. A dodal, že z pohledu rizik u ekonomického růstu nyní spíše hrozí další pokles, zatímco rizika inflace jsou slabá a vyrovnaná. Singer v rámci srovnání dat o vývoji HDP ČR a eurozóny následně demonstroval úzkou korelaci i v posledních krizových letech.
Z globálního pohledu potom svět podle Miroslava Singera brzdí především rozvinuté ekonomiky. „Rozvinuté země jsou zranitelné a zůstávají brzdou a hlavní nejistotou pro globální ekonomický růst,“ řekl guvernér. Dodal, že zatímco index nákupních manažerů v USA výsledky nad 50bodovou hladinou naznačuje pozitivní výkon tamní ekonomiky, v eurozóně indikuje mírný pokles HDP.
Koruna letos nad dlouhodobým trendem
Miroslav Singer v prezentaci pro ekonomický seminář rovněž uvedl, že koruna se letos odchyluje na slabší stranu od svého dlouhodobého trendu a vývoj ilustroval následujícím grafem. Její oslabování v posledních dnech je potom podle něho pravděpodobně spojeno se snížením úrokových sazeb, k němuž došlo 1. listopadu. Sazby na současné úrovni Miroslav Singer v prezentaci označil za „technickou nulu“ a dodal, že intervence na devizovém trhu jsou možným budoucím nástrojem měnové politiky ČNB.
Singer také připomněl, že bankovní rada již na posledním měnovém jednání rozhodla o přerušení programu prodeje části výnosů z investování do devizových rezerv. "Toto rozhodnutí bylo motivováno tím, že nelze vyloučit možný rozpor těchto operací s uplatňováním měnové politiky v situaci, kdy jsou měnověpolitické úrokové sazby na technické nule," uvedl Singer.
O tom, že intervence na devizovém trhu jsou dalším nástrojem měnové politiky, který s největší pravděpodobností přichází v úvahu poté, co dojde k vyčerpaní tradičního nástroje v podobě nižších sazeb, hovořil Miroslav Singer již v září. Následně centrální banka na samém začátku opravdu snížila sazby až na technické dno 0,05 procenta a z centrální banky opět zaznělo, že další na řadě bude v případě potřeby intervence.
Před dvěma týdny potom guvernér Singer přišel s prvním naznačením možného časového rámce intervencí. "Aby se ceny vyvíjely způsobem, který už sám o sobě je pod cílem (2 procent), ale ne příliš daleko, tak může být potřeba, zhruba kolem poloviny příštího roku, aby měnová politika byla ještě uvolněnější než teď," řekl guvernér ČNB ve čtvrtek 15. listopadu.
(Zdroj: ČNB, Bloomberg, Reuters, CNBC)