Warren Buffett uvedl 25. ledna v následující příklad, na kterém chtěl demonstrovat malý vliv daní na investiční rozhodování: „Řekněme, že za Vámi přijde investor, kterému důvěřujete, a zapáleně Vám doporučí nějakou investici s tím, že i on do ní vložil své peníze. Je možné, že byste na jeho nabídku reagovali s tím, že vše závisí na tom, jaké bude zdanění zisků, o kterých investor mluví? A pokud bude toto zdanění vysoké, raději dáte peníze na spořící účet, který vynáší 1 %?” Podle investora je taková reakce nereálná.
Chyba, kterou v úvaze Warren Buffett udělal, by mohla být předmětem závěrečné zkoušky MBA. Dejme tomu, že uvažujeme o vybudování továrny, která bude generovat 10 dolarů zisku ročně. Budeme-li je diskontovat 5 %, současná hodnota těchto zisků představuje 200 dolarů. Kdyby stavba továrny stála 100 dolarů, půjdete do toho. Pokud by vyšla na 250 dolarů, není to dobrá investice. Uvedené ale ignoruje zdanění zisků. Jestliže toto zdanění dosahuje například 50 %, investor dostane pouze 5 dolarů zisku. Hodnota továrny je pak jen 100 dolarů a nebude tedy postavena ani při nákladu na vybudování ve výši 150 dolarů.
Warren Buffett udělal školáckou chybu. Implicitně totiž předpokládá, že za továrnu zaplatí 100 dolarů a namísto 5 % ročně bude po zdanění vydělávat jen 2,5 % ročně. A to je stále více než 1 % na účtu. Jeho uvažování vychází z toho, že on firmy nebuduje, ale nakupuje je na trhu. Může tedy počkat, až hodnota firmy klesne na oněch 100 dolarů a pak ji koupí. Problém ale spočívá v tom, že nikdo nebude stavět nové továrny.
K uvedenému musíme připočítat ještě jeden efekt, který souvisí s rizikem. Jestliže nějaká investice vydělává 10 %, po 50% zdanění dostane investor 5% návratnost. Když vydělává 5 %, dostane 2,5% návratnost. Pokud ale investice prodělá 10 %, investor těchto 10 % ztratí. Vláda tedy vyšším zdaněním bere část zisků, ztráty ale nekompenzuje. Můžeme se sice snažit o jejich převod do ziskových podniků, finanční úřad si ale nesmí naší snahy všimnout (nyní už je nám jasné, proč je pan Buffett mistrem ve vyhýbání se daním).
Je pozoruhodné, jak se debata ohledně vyšších daní postupně vyvíjí. Před pár měsíci jejich zastánci ještě uznávali, že poškodí ekonomiku, tvrdili jen, že vyšší daně jsou nutné z jiných důvodů, jako je spravedlnost nebo redistribuce. Nyní se ale pokoušejí dokazovat, že vyšší daně vlastně neškodí a z hlediska investic jsou dokonce prospěšné. A to vše v době, kdy vidíme, co se děje v Evropě. Buffettům, kteří jsou schopni využít všech skulin v daňových zákonech, se povede dobře i po zvýšení daní. Neměli by se ale pokoušet přesvědčovat nás tak průhlednými argumenty.
Autorem je John Cochrane z University of Chicago Booth School of Business.