Aktualizováno Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk lisabonské smlouvy, který se týká nového záchranného fondu eurozóny, Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). „Tyto valy považuji za zrůdnou, nesmyslnou, absurdní věc a já je podepisovat rozhodně nebudu," uvedl dnes Klaus. Na samotnou činnost fondu, který už od podzimu funguje, to ale nemá bezprostřední vliv.
Podle premiéra Petra Nečase (ODS) je prezidentův krok zbytečný a zkomplikuje situaci partnerů v eurozóně. "Já považuji ten krok pana prezidenta za zbytečný," řekl novinářům v Poslanecké sněmovně Nečas. Doplněk lisabonské smlouvy se podle něj nijak nedotýká České republiky, ani ji k ničemu nezavazuje. "Pouze tím komplikujeme situaci našim partnerům v eurozóně," dodal premiér. Mluvčí EK O'Connor nepovažuje dokončení ratifikace v ČR za nutné. "ESM vstoupil v účinnost a je plně akceschopný," uvedla EK.
Klause vyzval k podpisu ve čtvrtek Senát. ČR je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila. "Prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, kdy obě komory Parlamentu České republiky vysloví souhlas s ratifikací, jak konstatoval Ústavní soud," uvedl již dříve předseda senátního evropského výboru Miroslav Krejča (dříve ČSSD).
Fond má za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Zemím eurozóny, které se ocitnou v problémech, bude fond moci půjčit až 500 miliard eur. Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům. Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Nový mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF).
Prezident Klaus také okomentoval současnou hospodářskou situaci. Ta podle něj nemá žádné rychlé řešení a jakékoliv návrhy na zlepšení budou procesem, který si vyžádá několik let. Navíc musí vznikat jako politický proces, nikoliv jako výsledek práce nějakých expertních skupin, uvedl prezident na setkání týdeníku Euro s manažery.
"Nenechme se oklamat návrhy rychlých, snadných, radikálních řešení a neskočme na lep jejich věrozvěstům. Smiřme se s tím, že i při eventuální politické shodě, bude následná implementace řešení a počátek jejich působení si vyžádá nemalý čas, a že tedy dnešní problémy budou přetrvávat řadu let," uvedl Klaus. Navíc návrhy potřebných opatření nemohou podle prezidenta vzniknout jako projekt vyvolených. "Nemůže to být výstup NERV nebo dokument nositelů Nobelovy ceny. Návrh těchto opatření musí v demokratickém systému vznikat jako politický proces," dodal.
Základní charakteristika ekonomické situace v ČR i v Evropě se podle prezidenta za uplynulý rok nezměnila. "Jestli se změnily, tak k horšímu. Ty nepříznivé tendence pokračují a zejména se to zhoršilo v myšlení lidí," uvedl Klaus.
Klaus ve svém vystoupení také upozornil, že v ČR i EU vedle krize ekonomické trvá i krize politická a krize lidských perspektiv, vyhlídek a nadějí. "Omezit to na dluhovou krizi některých států nebo konceptu společné evropské měny je nechápáním hloubky a šíře dnešního evropského problému," uvedl prezident.
Navíc představitelé EU podle něj stále žijí v zajetí iluzí, když nechtějí připustit, že krize existuje. "Připomíná mi to, co jsme v naší zemi zažívali tolik desetiletí v minulosti a i používaná rétorika je podobná," dodal. Klaus také připomněl, že se nyní opět rozšiřuje víra, téměř komunistická, že ekonomické zákony nefungují a že politika může diktovat ekonomice.