Když se hovoří o špatném šéfovi, většinou nám vyvstane na mysli nějaký rozlícený nadřízený, který např. ponižuje své kolegy před ostatními, chlubí se úspěchy jiných či neustále křičí. Jde o typické chování, které je samou definicí špatného manažera. Můžeme si ale říci, že když my tyto věci neděláme, jsme ve vedení lidí dobří? Ty by byl příliš rychlý závěr. Náš výzkum ukazuje, že útočné chování, které se obvykle se špatným vedením spojuje, tvoří méně než 20 % chování, které skutečně definuje špatný management. Tento závěr je založen na analýze chování 30 000 manažerů. Její závěry se dají shrnout následovně: Šéfa nedělá špatným ani tak to, co špatně dělá, jako spíše klíčové věci, které nedělá. Náš výzkum ukazuje, že lze určit deset základních chyb, kterých se management dopouští:
První chybou je neschopnost inspirovat podřízené. Špatní šéfové jsou znovu a znovu popisováni jako lidé, kteří nejsou zapálení a mají pasivní přístup. Tento faktor se přitom jeví jako nejdůležitější nedostatek mezi vedením společností. Druhou chybou je přijímání průměrných výkonů v situaci, kdy lidé pracující pro jiné manažery podávají výkony excelentní. Další v řadě je nedostatečná vize a představa o dalším směru. Špatné vedení má totiž jen mlhavou představu o budoucnosti společnosti. Není tak překvapivé, že ani není ochotno se ohledně budoucnosti bavit s podřízenými. Ti tak o dalším vývoji nevědí nic.
Čtvrtým nedostatkem je neschopnost spolupracovat a být týmovým hráčem. Špatní manažeři se vyhýbají svým spolupracovníkům a nejsou schopni s nimi vytvořit pozitivní vazby. Ti nejhorší vnímají práci jako boj s konkurencí s tím, že jejich spolupracovníci jsou jejich protivníky. Další v řadě je neschopnost řídit se tím, co manažer říká. V nejhorším případě pak šéf funguje jako špatný model chování, který může zhoršit celé prostředí ve společnosti. Šestým nedostatkem je neschopnost zlepšovat se a učit se z vlastních chyb. Arogance a sebeuspokojení zde vede k tomu, že management získá pocit dosažení úrovně, kdy se již není třeba rozvíjet.
Sedmou slabinou je neschopnost inovovat a měnit společnost kvůli odporu k novým nápadům a myšlenkám. Ten může pramenit z nedostatečné představivosti či prosté uzavřenosti; projevuje se tím, že vedoucí nenaslouchá svým podřízeným a kolegům. Další je neschopnost rozvíjet ostatní, která jde většinou ruku v ruce s přílišným zaměřením se na vlastní osobu. Devátou chybou jsou nedostatečné komunikační dovednosti, kdy se šéf chová hrubě, křičí či ponižuje ostatní. I tyto chyby se projevují tím, co manažeři nedělají – nekladou otázky, nenaslouchají ostatním, nechválí je a nepodporují. Na samém konci seznamu se pak nachází špatný úsudek, který se projevuje ve špatných rozhodnutích. Někteří manažeři a šéfové jsou prostě schopni na základě špatného úsudku poslat své lidi dolů ze srázu.
Jak bylo uvedeno, většina chyb plyne z toho, co vedení společností nedělá. To ztěžuje jejich rozpoznání a většinou nejde o nic, na co by šlo hned přímo ukázat. Naopak, tyto nedostatky se objeví až po týdnech či měsících práce.
Uvedené je výtahem z „Are You Sure You're Not a Bad Boss“, autory jsou Jack Zenger, Joseph Folkman.
(Zdroj: Harvard Business Review)