Čínské energetické společnosti by mohly vůbec poprvé získat přístup k významným uhelným ložiskům v Rusku, a řadu z nich dokonce většinově ovládat. Informaci přinesl ruský list Kommersant, jemuž se podařilo získat dokumenty ruského ministerstva energetiky o budoucím rozvoji uhelného odvětví. Podle nich by se Číňané mohli účastnit otevření tří nových ruských uhelných revírů. Jeden projekt patří ocelárnám Evraz, další společnosti Karakan Invest a v případě třetího jde o velká ložiska v Amurské oblasti na východní Sibiři, které zatím vlastní stát.
Evraz plánuje se státní ChinaCoal těžit v ložisku Mežegejsk v Tuvě 7 mil. tun koksovatelného uhlí ročně. Společnosti by měly spolupracovat při získávání financí, stavbě a provozu dolů, organizaci dodávek čínského vybavení a uzavírání dlouhodobých kontraktů na export uhlí do Číny. V první fázi, jejíž dokončení se plánuje na rok 2014 a jejíž náklady se odhadují na 190 mil. USD, by produkce měla dosáhnout 1,3 mil. tun ročně. O čtyři roky později a po vložení dalších 1,3 mld. USD se plánuje dosažení plné kapacity. Zásoby ložiska jsou odhadovány na 800 mil. tun uhlí. Za licence k němu Evraz zaplatil 60 mil. USD.
Detaily spolupráce ChinaCoal a Evrazu zatím nejsou dojednány. Podle analytiků Číňané velmi pravděpodobně získají 50 % v počátečním stádiu výměnou za kompletní pokrytí investičních nákladů. Po najetí na plnou kapacitu by mohl Evraz prodat zbývající polovinu. Jelikož si ocelářský koncern, který vlastní hutě ve Vítkovicích, v posledních měsících zajistil kontrolu nad uhelnou společností Raspadskaja se zásobami 2 mld. tun uhlí, dodávky do vlastních závodů už shánět nepotřebuje. Navíc by byl transport suroviny z Tuvy (u mongolských hranic) do provozů ve vnitrozemí příliš drahý.
Ještě ambicióznější projekt chystá největší čínský uhelný koncern Shenhua s ruským státním podnikem Rostopprom a ruskými drahami v dálněvýchodní Amurské oblasti. Tamní Gerbikano-Ogodžinská pánev by mohla skrývat 1,6 mld. tun uhlí, ještě je ale třeba na místě provést geologický průzkum. Jelikož v oblasti chybí jakákoli infrastruktura, bude nutné od nuly vybudovat malé město, postavit silnice, železnici, elektrárny a další zařízení potřebná pro kolonizaci.
Náklady projektu jsou odhadovány na 5 mld. USD. Do čtyř let by se produkce měla dostat na 20 mil. tun energetického uhlí ročně. Shenhua letos vytěží 610 mil. tun, takže pro ni expanze do Ruska nebude z hlediska dodatečných kapacit příliš významným podnikem (tuzemské vytěží ročně kolem 11 mil. tun). Rosstopprom čínskému těžaři věří hlavně kvůli tomu, že má s podobnými projekty velkou zkušenost a dokáže dodržovat stanovené termíny.
Číňanům mělo v pánvi původně připadnout 51 %, avšak vláda ji považuje za ložisko strategického významu, na němž by mělo působit konsorcium několika zahraničních společností. Na to je prý Shenhua ochotna přistoupit a čeká na konečné rozhodnutí ruských úřadů.
V rámci třetího významného rusko-čínského podniku by se mělo těžit na ložisku Karakanskoje v Kemerovské oblasti. Zásoby energetického uhlí jsou zde odhadovány až na 800 mil. tun. V již otevřeném dole zatím produkce činí 3 mil. tun uhlí ročně. Podílníky jsou ChinaCoal a společnost Karakan Invest.
Čínská elektroenergetika je z 90 % závislá na uhlí, takže poptávka po surovině v absolutních číslech roste nejvíc. Země sice zajišťuje značnou část spotřeby z vlastní produkce, v posledních letech ale začala velké objemy dovážet, někdy proto, že náklady australských těžařů jsou nižší. Rusko by letos do Číny mělo vyvézt 18 mil. tun uhlí, 15 % svého celkového exportu.
Rusko-čínské uhelné kontrakty jsou považovány za prolomení nepsaného pravidla, v jehož rámci se Moskva snažila nevpouštět čínské těžaře ke svému surovinovému bohatství. Kreml se snaží oživit vylidňující se oblasti východní Sibiře, avšak k většímu rozvoji regionu zoufale chybí infrastruktura – silnice, železnice, přístavy. Bez čínských investic, zkušeností a zajištěného odbytu je podle expertů realizace velkých projektů nemožná.
(Zdroje: Kommersant, Platts, Moscow Times)