Je doba, kdy přicházejí nové celoroční předpovědi makroekonomického vývoje. Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že obvykle musí být po čase přehodnoceny. Zároveň ale obsahují informace, které jsou lepší než použití naivních pravidel, jako je prostá statistická extrapolace. Ekonomické předpovědi jsou navíc základem ekonomické politiky a investoři se zase snaží odhadnout, jaký vývoj se v dané době odráží v cenách na trhu.
Během posledních 18 měsíců docházelo u většiny hlavních světových ekonomik k postupnému snižování očekávaného růstu v roce 2012 i 2013, výjimku představují Spojené státy. Chování finančních trhů do určité míry odpovídalo vývoji růstových očekávání a americké akcie si tak vedly mnohem lépe než trhy v eurozóně, Velké Británii a Číně. Globální akcie ale letos posílily o 14,2 %, zatímco dluhopisy jen o 5,7 %, což je v prostředí utlumeného růstu překvapivé.
Ze zpětného pohledu je jasné, že rozhodující silou na trhu byl pokles averze k riziku, který vyvolaly kroky významných centrálních bank. Podobný vývoj již ale nelze čekat. Averze k riziku se vrátila na úroveň dlouhodobého průměru a je velice nepravděpodobné, že bude klesat dále. To samé platí o reálných výnosech dluhopisů. Další posilování cen akcií by tak muselo být taženo růstem HDP a zisků. Většina ekonomů přitom nyní skutečně čeká, že růst se do roku 2014 vrátí na svůj trend, či ho dokonce i převýší.
Současná očekávání implikují, že pokles tempa růstu v letech 2011 a 2012 vyvolaly přechodné faktory, které na dlouhodobý růst nebudou mít vliv. Příkladem je krize v eurozóně a obavy z prudkého fiskálního utažení v USA, Velké Británii a Japonsku. Očekávání počítají s tím, že krize v eurozóně postupně utichne, což je s ohledem na politiku ECB rozumný pohled. V USA by mělo fiskální utahování postupovat tempem 1 % HDP ročně a tento faktor bude vyvážen agresivní monetární politikou.
Lepší vývoj bychom mohli čekat hlavně v případě, že se poptávka v globální ekonomice oživí rychleji. Mohlo by k tomu dojít na základě končícího oddlužení soukromého sektoru v USA. Negativní překvapení by pramenilo zejména z vyšších fiskálních multiplikátorů, nebo nefunkčního bankovního sektoru ve Velké Británii či eurozóně. V základním scénáři bychom mohli čekat, že globální akcie posílí o něco více, než je odhadovaný nominální globální růst na úrovni 7 %.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)