Obchodní bilance eurozóny se světem se v říjnu díky silnému vývozu přehoupla do přebytku. Konkurenceschopnost jižních zemí měnové unie posílil pomalý růst mezd, plyne z dnešních údajů statistického úřadu Eurostat.
Kladné saldo obchodní bilance eurozóny vystoupalo v říjnu na 10,2 miliardy eur (257 miliard Kč) po deficitu 700 milionů eur před rokem, ale při konsensu 11,0 miliardy eur. Za měsíc září došlo k sestupné revizi přebytku z 9,8 miliardy eur na 9,5 miliardy eur. Po sezónním očištění byl přebytek obchodní bilance jen 7,9 miliardy eur, ačkoliv konsensus trhu byl také 11,0 mld. EUR.
Vývoz ze zemí eura vzrostl meziročně o 14 procent, ale meziměsíčně poklesl o 1,4 procenta. Byl to již druhý pokles vývozu v řadě (v září -1,3 %), což není zrovna podaná pomocná ruka pro odraz ekonomiky eurozóny z recese.
Své deficity letos výrazně snižují Řecko, Španělsko a Portugalsko, které se zčásti kvůli postupnému ztrácení konkurenceschopnosti po přijetí eura dostaly v posledních letech do dluhové krize. Itálie jako další oslabená středomořská země dokonce přešla do mírného přebytku. Vývoz je pro eurozónu největší nadějí na obrat a oživení z recese.
Celkové náklady na pracovní sílu v eurozóně ve třetím čtvrtletí podle Eurostatu stouply meziročně o dvě procenta. Zatímco ve Španělsku a Itálii rostly o necelé procento a v Portugalsku o 1,1 procenta, v Německu se zvýšily o 3,3 procenta. Pomalejším růstem mezd si mohou země jižní Evropy posílit v rámci bloku konkurenceschopnost, kdežto jejich silný růst v Německu znamená, že největší evropská ekonomika může kupovat více zboží od svých partnerů v měnové unii.
Většina zemí eura kromě Německa si od zavedení jednotné měny dopřávala štědré zvyšování mezd a platů, čímž si ale tyto státy oslabovaly svou schopnost konkurovat v zahraničí. Náklady na jednotku pracovní síly v eurozóně se v letech 2001 až 2011 zvýšily reálně o 12 procent, uvedla agentura Reuters.
(Zdroj: ČTK, Reuters, Bloomberg)