Na trzích s evropskými vládními dluhopisy hrála v letošním roce rozhodující roli ECB. Její neomezené poskytování likvidity a úvěry v rámci LTRO eliminovaly problémy, které měly banky se získáváním financí. Zároveň ulehčily refinancování některých zemí v prvním čtvrtletí, což platí zejména o Španělsku. Co se týče nekonvenčních kroků, byla ECB poměrně pasivní. I tak ale její srpnové prohlášení týkající se neomezeného nákupu vládních dluhopisů dokázalo otočit vývoj na trzích. V posledním čtvrtletí tak došlo i k výraznému růstu cen dluhopisů zemí na periferii eurozóny a výnosy italských a španělských obligací se vrátily na udržitelné úrovně. Pokles rizikových prémií šel přitom ruku v ruce se zhoršujícím se ekonomickým výhledem a propadem eurozóny do recese.
Očekáváme, že recese bude trvat i v příštím roce a je tak pravděpodobné, že země eurozóny budou mít i nadále problémy se snižováním svých rozpočtových deficitů. ECB se bude snažit, aby rizikové prémie a obavy z fiskálního vývoje nezačaly znovu růst. Bude tak nutné opět aktivovat program nákupu dluhopisů OMT. Ten bude na rizikové spready i v příštím roce působit pozitivně a obligace vlád zemí na periferii by si tak měly v roce 2013 vést dobře. Není ale pravděpodobné, že by pokles averze k riziku vyvolal negativní šok pro dluhopisy zemí jádra. Ty by měly i nadále těžit z pomalého růstu eurozóny.
Ratingové agentury budou v příštím roce bezpochyby nadále snižovat rating některých zemí eurozóny. Nejzranitelnější je v tomto ohledu Španělsko, které je již nyní blízko spekulativnímu ratingu (k němu mu chybí jeden stupeň u S&P a Moody’s a dva stupně u agentury Fitch). Itálie má od spekulativního ratingu větší vzdálenost (mezi dvěma a čtyřmi stupni). Posun Španělska do spekulativního pásma nelze příští rok vyloučit. Pravděpodobně by se tak stalo zejména v případě, kdyby vláda nebyla kvůli prohlubující se recesi schopna dosáhnout svých rozpočtových cílů. Vyloučit ale nemůžeme ani to, že na periferii uvidíme několik případů zvýšení ratingu. Mohlo by se to týkat především Portugalska a Řecka. Celkově se ale bude jednat o kroky s minimálním významem, i když jimi budou oceněny úspěchy, které tyto země dosáhly ve snaze vrátit se na finanční trhy.
U zemí jádra by mohlo snížení ratingu přijít jen v případě jedné země, a tou je Nizozemí. To má sice jedno z nejnižších vládních zadlužení v eurozóně (poměr dluhu k HDP na 69 %), čelí ale velmi silné recesi, krizi na trhu nemovitostí a vysokému dluhu domácností (225 % HDP). Nizozemí by tak mohlo v příštím roce ztratit svůj AAA rating, což by mělo důsledky i na rizikové spready mezi jeho vládními dluhopisy a dluhopisy německými.
Projekce výnosů desetiletých vládních dluhopisů u vybraných zemí eurozóny shrnuje tabulka, v prvním číselném řádku vidíme výnos současný:
(Zdroj: Natixis)