Přední americký list The (NYT) vyděsil liberální ekonomy, když ve svém redakčním komentáři vyzval vládu prezidenta Baracka Obamy k masivnímu zvyšování daňových sazeb a přípravě zavádění nových daní, které mají uživit rostoucí stát a podpořit ekonomický růst. Ekonom John Cochrane považuje návrh nejvlivnějšího média středního proudu americké levice za odklon od všeho, o čem se dosud uvažovalo, a za radikální program přechodu k evropskému sociálnímu státu. Signály odhodlání tlačit na další zvyšování daní vidí pozorovatelé také v posledním Obamově vystoupení.
NYT vyzývá Obamu v příštích čtyřech letech k daňové reformě, která podle deníku může vyléčit většinu ekonomických neduhů. "Reformu" však nevidí ve směsi zvýšení některých daňových sazeb, snížení jiných a omezení růstu budoucích mandatorních výdajů, jak se k tomu hlásil i Obama a jak to navrhovala dvoustranná prezidentská komise. Jediným prostředkem reformy má podle NYT být zvyšování řady daní a nastolovaní plejády nových.
Vyšší a mnohem progresivnější daně podle listu podpoří ekonomický růst, protože stát získá peníze k posílení investic do školství, infrastruktury a výzkumu. Snížením rozpočtových deficitů ozdraví veřejné finance a také sníží příjmovou nerovnost, a tím i nerovnost příležitostí, která je podle listu "ekonomickou a sociální metlou".
Po zvýšení daní z příjmů lidí s nejvyššími příjmy, na němž se v noci na dnešek politici dohodli, bude podle NYT nutné zvýšit daň z kapitálových zisků, tedy z výnosů investic. Dále se prý musí znovu zavést daň z pozůstalosti, multimilionářské příplatky, a dokonce se mají zvýšit i firemní daně. Ty jsou přitom už nyní v USA druhé nejvyšší v západním světě.
To všechno je ale podle NYT jenom začátek, protože nové daňové příjmy pouze zpomalí růst státního dluhu, ten však začne v příštím desetiletí kvůli stárnutí populace znovu narůstat. Obamova vláda by proto měla začít pracovat na zavedení daně z uhlíku, daně z přidané hodnoty a daně z finančních transakcí, píše list.
Cochrane v analýze článku na svém blogu vyjádřil zděšení nad tím, že NYT slovem "reforma" myslí orwellovským způsobem jen "vyšší daně", nikoli nápravu daňového systému. Tvrzení, podle něhož vyšší daně podpoří růst, odmítl jako směšné a hlavní cíl vidí v rovnostářském záměru snížit zdaněné příjmy. "To není přerozdělování, to zní jako 'setněte jim hlavy!'," napsal.
Ekonom návrhy NYT přirovnává k plánu francouzského socialistického prezidenta Françoise Hollandea zakázat školákům dělat úkoly doma, aby děti s chytrými rodiči neměly výhodu. "A abychom takového vyrovnání dosáhli, budeme prostě jen brát peníze 'bohatým', dokud nebudou všichni stejně chudí," píše Cochrane.
Ptá se také, kdy nějaká společnost prosperovala a vytvářela příležitosti pro své občany konfiskačním zdaněním a převodem bohatství na stát se záměrem omezit příležitosti části populace. Jako příklady uvádí revoluce ve Francii a Rusku, celý komunistický svět a nynější Evropu, která nyní za své sociální výstřelky platí tvrdými úsporami.
Cochrane dokládá, že zvýšení daní z kapitálových zisků a daně z firemních zisků je nesmyslné, protože žádné nové daňové příjmy nepřinese. Totéž platí o zavedení daně z finančních transakcí. Ekonom také poukazuje na rozpory, kdy se má na jedné straně zavést regresivní DPH, prý "aby se podpořilo spoření a investice místo spotřeby", a na druhé straně se nastolí těžké daně na příjmy z investic a na majetek.
Článek NYT ale podle Cochrana alespoň jasně přiznává, že pokud chtějí mít USA sociální a regulační stát, musí za něj zaplatit střední třída masivním zdaněním ty, kdo se odváží spořit, investovat nebo založit firmu, čekají konfiskační daně. "To je osvěžující upřímnost, protože až do 3. listopadu jsme od nich jen slyšeli, že všechno to zaplatí zrušení snížených daní pro bohaté, které zavedl Bush," napsal ekonom.
"Je to tak jasné, jako kdyby řekli 'nejprve připojíme Rakousko, a pak půjdeme proti Československu. Pak obsadíme Polsko a vrhneme se na sever a západ'," píše Cochrane s odkazem na postup hitlerovského Německa. Za vysoce významné považuje to, že tak radikální plán přišel od předního listu, nikoli od krajně levicových tiskovin typu Berkeley Free Press, kde by se tomu nikdo nedivil.
Ekonom Harvardovy univerzity Greg Mankiw upozornil na to, že Obama ve svém pondělním vystoupení naznačil, že bude usilovat o další zvyšování daní a zesílení přerozdělovací politiky. Uvedl také, že Obama už zřejmě zcela zavrhl doporučení dvoustranné Bowlesovy-Simpsonovy komise, kterou sám jmenoval.
Komise v roce 2010 navrhla reformu stále nákladnějších programů důchodového zabezpečení a zdravotní péče pro důchodce a doporučila, aby se vládní daňové příjmy zvýšily nikoli zvedáním sazeb, ale rozšířením daňové základny. Co se týče uzavřené dohody, kterou už schválil Senát, "těžko si lze představit něco, co by méně respektovalo myšlenky této komise," uvedl Mankiw.
(Zdroj: čtk, NYT, Bloomberg)