Sokolovskou uhelnou čekají v letošním roce poprvé platby za emisní povolenky. Zatím je české energetické společnosti dostávaly zdarma. Letos by za ně měla Sokolovská uhelná podle odhadu zaplatit zhruba 300 milionů korun, uvedl na firemním webu místopředseda dozorčí rady společnosti Jaroslav Rokos.
I když byl rok 2012 posledním, kdy firmy dostávaly emisní povolenky zdarma, poslední dva roky je stát zdaňoval. Už jen to znamenalo pro Sokolovskou uhelnou v loňském roce výdaje zhruba 100 milionů korun, uvedl Rokos.
Emisní povolenky zavedla Evropská unie ve snaze snížit množství vypouštěného oxidu uhličitého do ovzduší. Firmy v podstatě musí platit za množství vypouštěného CO2.
Podle národního alokačního plánu budou muset firmy, které vypouštějí oxid uhličitý, letos koupit 30 procent potřebných povolenek. Tento objem se bude postupně zvyšovat až do roku 2020, kdy budou nuceny nakupovat všechny.
"Sokolovská uhelná se tedy musela v posledních letech intenzivně připravovat z hlediska komplexu technologických opatření tak, aby emise CO2 byly minimalizovány v řádu procent, a tím pádem jsme minimalizovali i objem potřebných povolenek. Ale to není věcí jen roku 2012, jde o dlouhodobý proces," upozorňuje místopředseda dozorčí rady Sokolovské uhelné. Firma od svého vzniku v roce 1994 investovala jen do ekologických staveb ve zpracovatelské části ve Vřesové tři miliardy korun.
Zpracovatelská část Sokolovské uhelné je podle Integrovaného registru znečištění největším zdrojem vypouštěného CO2 v Karlovarském kraji. Výrazně převyšuje množstvím i elektrárnu v Tisové na Sokolovsku.
Podle odhadu by do roku 2020 částka, kterou Sokolovská uhelná vydá za povolenky, měla narůst až na jednu miliardu korun. Této výše přitom dosahuje současný roční čistý profit firmy. Podle Rokose ale ani to neznamená, že by Sokolovská uhelná měla uzavřít svou energetickou část.
Sokolovské uhelné v roce 2011 klesl čistý zisk o zhruba 400 milionů korun na přibližně 1,2 miliardy korun. Výsledky ovlivnil mimo jiné meziroční pokles těžby uhlí o téměř 900.000 tun na 7,5 milionu tun. Menší objem těžby souvisel s ukončením provozu lomu Družba. Z výnosů SU představovaly tržby za vlastní výrobky a služby 78 procent. Na těchto tržbách se nejvýznamněji podílel prodej energií částkou 5,1 miliardy korun.