Ministr Kalousek už včera sdělil, že rozpočet skončil s deficitem 101 miliard korun při plánu 105 mld. Kč. Dnešní informace to potvrzují. Příjmy rozpočtu byly nižší než plánované kvůli DPH, důchodovému pojištění i penězům z EU. Udržení schodku si tak vynutilo škrty na výdajové straně - ve státní správě i u sociálních dávek. Oproti plánu byly příjmy podle ministerstva nižší o 42,6 miliardy, úspory na výdajích na druhé straně činily 47 miliard.
Oproti předchozímu roku, kdy deficit dosáhl necelých 143 miliard, jde o zlepšení. Stojí za ním ze značné části výpadek příjmů z EU, který zhoršil bilanci v roce 2011 asi o třináct miliard. Za rok 2012 byly problémy s příjmy z EU nakonec relativně malé i přes pozastavení vyplácení. Příjmy z rozpočtu EU přesáhly 86 miliard, zhruba o 15 miliard méně oproti původnímu plánu.
Začátkem minulého roku byla zvýšena spodní sazba DPH. Příjmy z této daně se nakonec zvedly meziročně o 4,1 procenta. Inkaso činilo necelých 200 miliard, což je asi o 22 miliard méně oproti plánu. Ten však počítal s dvouprocentním růstem spotřeby domácností, zatímco ta letos propadá. Ukázala to data za první tři čtvrtletí a poslední kvartál zlepšení těžko přinese. Vedle DPH se výběr dalších daní oproti předpokladu příliš neodchýlil. Citelnější bylo kromě toho snížení výběru peněz na důchody. Další navýšení DPH začátkem letošního roku může mírně tlumit oživování spotřebitelské poptávky během letoška.
Výsledky výdajové strany ukazují škrty oproti plánu v oblasti sociálních dávek celkem cca o 10 mld. Kč. Podpory na nezaměstnanosti byly sníženy skoro o 4 miliardy, klesly také prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti. Zastaveny byly příspěvky na stavební spoření.
V poměru k HDP deficit loni dosáhl 3,5 procenta, ovšem bez jednorázového zaúčtování církevních restitucí. Tato položka zaúčtovaná v loňském roce činí 57 miliard korun a s ní by poměr stoupl zhruba na 5 procent. Nejde o novou informaci, zahrnutí restitucí bylo oznámeno už v listopadu.
Splnění cíle deficitu přispěje k pozitivnímu vnímání ČR jako ekonomiky, která zvládá své státní finance. Není zde tedy důvod k problémům s financováním a tlaku dluhopisového trhu. Toto riziko navíc snižuje příznivý vývoj v eurozóně. Splnění cíle rovněž přidává na důvěryhodnosti plánu pro letošní rok, ačkoli rizikem je nestabilita vlády a menší prostor k dalším škrtům. I tentokrát je možné, že si naplnění plánu deficitu vynutí dodatečná opatření během roku - rozpočet počítá s jednoprocentním růstem HDP, což je nyní relativně optimistický předpoklad. Například ČNB v poslední prognóze letos vidí jen skromný 0,2procentní růst. Úpravy by ale nemusely být tak výrazné jako loni. Na letošek je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard při celkových příjmech rozpočtu 1080,8 miliardy a výdajích 1180,8 miliardy korun.