Francouzská vláda v pondělí nařídila velkému poskytovateli internetového připojení zastavit blokování online reklamy s tím, že provider nemá právo zasahovat do obsahu webových stránek. Podle listu by případ mohl naznačit, jakým směrem se budou ubírat podobné snahy v dalších evropských zemích.
V doutnajícím sporu, pro nějž Francie představuje zkušební bitevní pole, proti sobě stojí poskytovatelé telekomunikačních služeb typu proti internetovým titánům jako , kteří z provozu na svých serverech a reklamním prostoru na nich poskytovaném získávají ročně miliardy dolarů.
Evropské telekomunikační společnosti by si rády na část těchto peněz sáhly. Argumentují tím, že potřebují dodatečné prostředky na financování investic do rychlých širokopásmových sítí a že ostrá konkurence v sektoru je nutí omezovat kapitálové výdaje. Francouzský příklad naznačuje, že se o peníze z reklamy na síti budou přetahovat ze všech sil.
Evropští regulátoři dosud k problému přistupovali laxně a nechali výsledek na působení tržních sil. Americká Federální komunikační komise (FCC) naproti tomu ve svých směrnicích nařídila, že operátoři pevných širokopásmových linek nesmějí blokovat přístup k stránkám, pokud jejich obsah neporušuje zákon.
Ve Francii si operátor a poskytovatel připojení Free dlouhodobě stěžuje, že z obrovského objemu dat přeneseného ze stránek vlastněných Googlem nevidí ani cent. Jelikož jeho volání po nápravě zůstalo bez odezvy, rozhodl se k radikálnímu kroku a ve své nové verzi softwaru pro přístup na internet zablokoval bannery s reklamou. Případ skončil u ministryně pro digitální ekonomiku Fleur Pellerinové, které se podařilo přesvědčit vedení Free, aby plně obnovilo přístup k obsahu webu.
Nekonečné vyskakování blikajících bannerů prý sice může být úmorné, avšak s reklamou by nemělo být zacházeno jinak než se zbytkem obsahu stránek, uvedla Pellerinová s tím, že v opačném případě by byl narušen princip svobodného a otevřeného internetu. Dodala nicméně, že nářky telekomunikačních společností, které musí platit za drahou modernizaci sítě, mají legitimní základ.
Francouzští analytici poukazují na fakt, že omezením zobrazování na sítích Free byla postižena pouze reklama na stránkách Googlu. Jeho server YouTube, kde mohou uživatelé sdílet videa, patří k největším „požíračům“ datové kapacity sítí.
V rámci separátního sporu mezi Googlem a Free francouzský telekomunikační regulátor vyšetřuje, jestli poskytovatel připojení nediskriminuje provoz na YouTube. Spotřebitelské sdružení UFC-Que Choisir podezřívá Free z toho, že kvůli vysokému objemu přenášených dat záměrně omezuje přístup na server.
Evropské telekomunikační společnosti mají právo na řízení a prioritizaci toku internetového obsahu. Přednost před velkými videi zpravidla dostávají maily, které kapacitu zatěžují minimálně. Provideři na kontinentu trvají na tom, že taková kontrola datového provozu je s růstem popularity serverů jako YouTube nezbytná. a další naopak zastávají pozici tzv. internetové neutrality, tedy že všechna data mají nárok na rovné zacházení. Americká FCC v roce 2010 vydala regulaci, která poskytovatelům připojení nařizuje dodržovat tento princip.
(Zdroje: NYT, FCC, CNBC)