Aktualizováno Průmysl v eurozóně za listopad vykázal meziměsíční pokles výroby o 0,3 procenta. Jde sice o zmírnění poklesu z minulých dvou měsíců, trh však podle konsensuálního odhadu čekal dokonce mírný růst o 0,2 procenta. Dynamiku zhoršila vyšší srovnávací základna - vzestupná revize říjnové výroby, negativní dojem z čísel však zůstává. Meziročně výroba klesla o 3,7 procenta, což je také horší číslo, než se čekalo.
Na poklesu průmyslu oproti předchozímu měsíci se podílela velkou měrou výroba energie (-1,6 %) a spotřebitelského zboží. Zhruba stejně se přitom snížila výroba zboží dlouhodobé (-1,1 %) i běžné spotřeby (-1,2 %). Naopak vzhůru průmysl táhla produkce kapitálového zboží, která se po dvou měsících propadu odrazila k 0,7procentnímu růstu.
Data z klíčové ekonomiky - Německa - jsou už známa. Zdejší průmysl meziměsíčně přidal nepatrných 0,1 procenta. Špatně si nevedl průmysl ani ve Francii (+0,5 %) nebo Nizozemsku (+1,0 %). Další velké země na tom byly hůř - Itálie hlásí jednoprocentní a Španělsko 2,5procentní pokles. Nejvyšší, 4,7procentní růst průmyslu eviduje Estonsko, ani to však nestačí na kompenzaci propadu o 5,5 procenta v předchozím měsíci.
Data o meziročních změnách v druhém pololetí minulého roku potvrzují útlum průmyslu ve čtyřech největších ekonomikách. Lépe na tom jsou menší země v čele se Slovenskem, které sice už slevilo z dvouciferné míry růstu, stále se ale značně vymyká průměru. O něco lépe než eurozóna jsou na tom také země EU, které stojí mimo ni. Průmysl za celou unii v listopadu meziměsíčně klesl o stejných 0,3 procenta, meziročně ale klesá "jen" o 3,3 procenta. Neplatí to ale pro Českou republiku. Zdejší průmysl v listopadu klesl meziročně o 6,2 procenta (pro srovnatelnost, stejně jako čísla výše očištěno o pracovní dny).