Snaha Gazpromu přesunout výraznou část dodávek plynu do Evropy na trasy, které se vyhýbají „rizikovým“ tranzitním zemím, pravděpodobně ruského monopolistu vyjde pěkně draho. Jedním důvodem jsou vysoké poplatky za přepravu přes nový podmořský plynovod Nord Stream, dalším pak dlouhodobé kontrakty na tranzit se zeměmi střední a východní Evropy, podepsané ještě před výstavbou Nord Streamu. Ty mají zabudovanou podmínku „ship-or-pay“ (pošli, nebo zaplať). Za nedodržení smluvně stanovených objemů přepravy proto Gazpromu hrozí pokuty, nebo arbitráže.
Plynárenský moloch včera zveřejnil mezinárodně auditované výsledky za loňský rok. Mezi lednem a zářím se náklady na přepravu plynu do Evropy přes Ukrajinu, Bělorusko a nově postavený podmořský plynovod Nord Stream v Baltském moři vzedmuly o 20 % na celkových 237,8 mld. RUB. Objem přepravovaného plynu přes Ukrajinu přitom klesl zhruba o 20 % (na 85 mld. m3), přičemž jednotkový tarif byl podle informovaných zdrojů deníku Kommersant zvýšen jen o několik procent. Běloruská síť patří kompletně Rusku. Za růstem nákladů tedy s největší pravděpodobností stojí vysoké poplatky provozovateli Nord Streamu.
Hlavním akcionářem baltského podmořského plynovodu je s 51 % (9,79 USD, 0,93%), německým energetikám Wintershall a (13,95 EUR, 0,00%) patří po 15,5 %, francouzská (15,32 EUR, -1,26%) a nizozemská Gasunie drží po 9 %. Náklady na položení plynovodu se vyšplhaly na 7,4 mld. EUR.
Kapacita Nord Streamu v říjnu dosáhla 55 mld. m3 plynu ročně. Podle Michaila Korčemkina z East European Gas Analysis je plynovod momentálně vytížen z jedné třetiny. Tarifní sazby podmořské trasy konsorcium provozovatelů Nord Streamu nezveřejňuje. Je však víc než pravděpodobné, že kvůli požadované návratnosti drahého projektu byly nastaveny relativně vysoko. Další přesměrování objemů z Ukrajiny do podmořského plnovodu proto Gazpromu bude nadále výrazně navyšovat tranzitní náklady. K tomu se přidává hrozba pokut za nedodržené podmínky tranzitních kontraktů.
Korčemkin jako ukázkový příklad vybírá Slovensko, které je nejdůležitějším přepravcem ruského plynu v Evropě. S místním plynárenským podnikem SPP má uzavřenu smlouvu s platností do roku 2029, podle níž slovenskými plynovody každoročně projde 50 mld. m3 plynu. Šéf exportní divize Gazpromu Alexandr Medveděv na své zářijové návštěvě v Bratislavě Slováky ujistil, že „všechny závazky vyplývající z těchto kontraktů budou dodrženy“ a že země „nezůstane bez tranzitních poplatků“. Tranzit ruského plynu je pro SPP klíčovým zdrojem příjmů. Na distribuci a prodeji koncovým zákazníkům firma v roce 2011 prodělala 70 mil. EUR, přičemž čistý zisk se nakonec vyhoupl na 513 mil. EUR.
Podle smlouvy má do roku 2029 přes Slovensko přepravit 900 mld. m3 plynu, což na poplatcích představuje miliardy eur. Podle Korčemkina ale skutečný objem nepřevýší čtvrtinu tohoto čísla. “Tranzit stejného plynu tak zaplatí dvakrát: na starých trasách přes východní Evropu a ještě Nord Streamu,“ sumarizuje situaci Kommersant. navíc hodlá do čtyř let dokončit další plynovod do Evropy, tentokrát po dně Černého moře (South Stream).
Kontrolní podíl (51%) v SPP patří slovenskému státu. Zbytek od německé firmy a francouzské za celkem 2,6 miliardy EUR (66,5 miliardy Kč) nedávno odkoupil český Energetický a průmyslový holding (EPH). Akcionáři EPH jsou skupina PPF s podílem 44,44 procenta, skupina J&T s podílem 37,04 procenta a Daniel Křetínský, který vlastní 18,52 procenta akcií.
se potýká s problémy v Evropě, kde čelí rostoucímu tlaku na změnu podmínek dlouhodobých kontraktů. Svým hlavním zákazníkům v Německu, Itálii nebo Polsku, kteří ve vzorcích pro výpočet ceny požadují více zohlednit levnější kotace plynu na spotových trzích, loni vrátil miliardy eur na slevách, poskytnutých se zpětnou platností. Navíc se na exportních tržbách ruského monopolu projevuje pokračující dluhová krize a recese v eurozóně. Marže z prodeje plynu Gazpromu loni propadla ze 36 % na 26 %.
Letos by měl ruský vývozce snížit dlouhodobé ceny plynu v průměru na 370 USD (7090 Kč) za 1000 metrů krychlových. Loni byl cenový průměr nad 400 USD. O nové projednání kontraktů v lednu požádaly společnosti Econgas, Wingas a WIEH.
Ruský export plynu do Evropy loni dosáhl 138 mld. m3 (-8 % meziročně), což je nejnižší číslo za posledních deset let. Zdroje z Gazpromu počítají s tím, že vývoz do Evropy se má příští rok zvýšit asi na 152 mld. m3. Analytici agentury Fitch o tom pochybují a prognózují další pokles.
Podle dat ruského ministeria energetiky klesla ruská těžba plynu loni o 2,2 % na 655 mld. m3. zaznamenal větší pokles – o 5,1 % na 482 mld. m3. Těžba v Norsku dosáhla rekordní úrovně 114 mld. m3, avšak kvůli vyčerpávání ložisek se letos a v dalších letech očekává pokles či stagnace.
Podle Korčemkina vinou klesajících odbytových cen a vysokých nákladů na přepravu Gazpromu hrozí, že tranzit plynu před Nord Stream nebude rentabilní. Na rozdíl od jeho konkurentů se do cen plynu od Gazpromu výrazně promítají náklady na přepravu. Surovinu totiž musí dopravovat z tisíce kilometrů vzdáleného poloostrova Jamal za polárním kruhem. Podíl tranzitních nákladů na výsledné ceně podle analytiků dosahuje 70 %.
(Zdroje: Kommersant, ČTK, Eurasia Daily Monitor, Reuters)