Neradostné vyhlídky britské ekonomiky ohrožují plán úsporných opatření vlády Davida Camerona. Průmyslová výroba v listopadu rostla pomaleji, než se předpokládalo. Index nákupních manažerů ve službách se v prosinci propadl pod hodnotu 50 bodů, což signalizuje pokles aktivity. HDP mělo v posledním kvartále klesnout o 0,2 %. Prvotřídní britský rating na stupni AAA drží dvě ze tří hlavních agentur s negativním výhledem.
Světélkem ve tmě je míra nezaměstnanosti, které na úrovni 7,8 % není tak vysoko jako astronomických 26,6 % ve Španělsku či 10,5 % ve Francii nebo 11,8 % v eurozóně jako celku. Počet zaměstnaných v Británii se přibližuje milníku 30 milionů lidí. Z dostupných dat však plyne, že reálný stav trhu práce není zdaleka tak dobrý jako oficiálně vykazované číslo o nezaměstnanosti.
Hlavním zádrhelem britských statistik jsou tzv. nedostatečně zaměstnaní (underemployed), tj. lidé, kteří pracují jen na částečný úvazek nebo si na stávajícím místě/místech nevydělají dost a chtěli by pracovat víc hodin. Takto registrováno je v ostrovním království nyní přes 3 miliony lidí, tedy 10 % zaměstnaných. Od začátku finanční krize v roce 2008 se jejich řady rozrostly o milion lidí. Mezi lety 2000 a 2008 přitom jejich počet stagnoval. Jelikož pracují, nemají nárok na podporu.
Podle statistického úřadu stojí za růstem počtu nedostatečně vytížených pracujících několik faktorů. Některé pozice více hodin nenabízí, někde byly úvazky zkráceny kvůli šetření, řada lidí chce pracovat víc z finančních důvodů.
Ačkoliv se zaměstnanost vrátila téměř na předkrizovou úroveň, což vláda neopomíná zdůraznit, podrobnější čísla líčí chmurnější obrázek. „V porovnání se situací před pěti lety, ekonomika přišla o 421 tisíc plnohodnotných pracovních míst,“ tvrdí Richard Exel z odborářského sdružení TUC. Počet částečných úvazků ve stejném období vzrostl o 700 tisíc.
Částečné úvazky jsou podle Exela lepší než masová nezaměstnanost z počátku devadesátých let minulého století, kdy ukazatel vylétl na 10 %, avšak slušný hospodářský růst zajistit nedokážou.
Profesor Len Shackleton z Institutu ekonomických studií považuje indikátor zaměstnanosti za mnohem lepší měřítko stavu ekonomiky než třeba údaj o HDP. Poukazuje například na ukazatel celkových odpracovaných hodin za měsíc. Zatímco na začátku roku 2008 činil 949 milionů hodin, po nástupu ostré recese v polovině roku 2009 se propadl na 904 milionů hodin. Podle posledních údajů se toto číslo nyní dostalo zpátky na předkrizovou úroveň, což podle Shackletona ukazuje na nárůst poptávky na trhu práce.
„Čísla o nedostatečně zaměstnaných znamenají přání pracovat víc, ale neříkají už, o kolik víc by chtěli lidé pracovat, nebo jestli to vůbec mohou zvládnout. Navíc, z analýzy dat plyne, že se většinou jedná o mladé či nekvalifikované lidi, takže jejich problém by mohl být spíše strukturální povahy - nedostatek vzdělání, a ne nedostatek poptávky. Zmírnění vládního úsporného programu by jejich šance na nalezení zaměstnání zvýšit nemuselo,“ myslí si Shackleton.
(Zdroje: CNBC, Trading Economics)