Ve vyspělých zemích přetrvává vysoká nezaměstnanost. Podle mnohých ekonomů totiž během poslední recese došlo k narušení vztahu mezi změnami nezaměstnanosti a ekonomickým růstem. Pokud se podíváme na vztah mezi změnou produktu a nezaměstnaností během posledního cyklu v zemích OECD, uvidíme, že korelace mezi těmito veličinami je skutečně téměř nulová. V jazyku ekonomických učebnic bychom tak mohli říci, že již neplatí tzv. Okunův zákon. Domníváme se ale, že takový plošný pohled na věc je zavádějící, protože do úvahy musíme vzít dva další faktory.
Jestliže posuzujeme vztah mezi růstem a nezaměstnaností v zemích OECD, musíme zvažovat také rozdílnou dobu trvání posledního cyklu a recese – období od vrcholu cyklu až na jeho dno jde od dvou k sedmi čtvrtletím. A zvážit musíme i to, že v různých zemích je různá citlivost nezaměstnanosti na změnu produktu. Následující obrázek ukazuje změny skutečné nezaměstnanosti (osa y) a změny implikované Okunovým zákonem (osa x) během posledního cyklu (od vrcholu až na dno), vztahy jsou upravené o zmíněné dva faktory:
Z grafu je vidět, že změny nezaměstnanosti odpovídají Okunovu zákonu. V případě Španělska je jím pohyb nezaměstnanosti téměř plně vysvětlen (citlivost je zde vysoká a recese trvala dlouho). Nízká nezaměstnanost v Německu leží o něco níže, než předpovídá Okunův zákon, což může být odrazem programů na podporu zaměstnanosti.
Například podle McKinsey již Okunův zákon neplatí a návrat na plnou zaměstnanost bude vyžadovat jak zdravý růst HDP, tak významné změny v systému vzdělání, regulace a dokonce i v diplomacii. Jiní zase tvrdí, že z vysoké nezaměstnanosti nemůžeme vinit pouze recesi. Naše závěry ale ukazují, že platnost Okunova zákona trvá a výsledky odpovídají tomu, co najdeme v učebnicích ekonomie. Agregátní šoky se projeví změnou produktu, ta se zase projeví v počtu přijímaných a propouštěných zaměstnanců. Je-li nezaměstnanost vysoká, může být snížena stimulací poptávky. Okunův zákon žije a vede se mu dobře.
Jedním z extrémů ohledně citlivosti nezaměstnanosti na změny produktu je zmíněné Španělsko. Vysvětlením může být značné rozšíření dohod na dobu určitou, které ulehčují propouštění zaměstnanců. Opačný extrém představuje Japonsko, kde zřejmě hraje významnou roli zažitá kultura doživotního zaměstnání u jedné firmy. Nízkou citlivost má i Švýcarsko. Zde je pravděpodobně významný velký podíl zahraničních pracovníků, kteří se s rostoucí nezaměstnaností stěhují ze země pryč a naopak. Těžko se hledá vysvětlení pro malou citlivost v případě Rakouska.
Uvedené je výtahem z „Jobs and growth are still linked (that is, Okun’s Law still holds)“, autory jsou Laurence , Daniel Leigh, Prakash Loungani.
(Zdroj: VOX)