Recese ve Španělsku se na konci roku prohloubila, domácí poptávku tíží úspory

Recese španělské ekonomiky se na konci roku prohloubila výrazněji proti očekávání, na zemi s druhým největším schodkem rozpočtu v eurozóně dopadá především klesající domácí poptávka. Hrubý domácí produkt země ve 4Q12 podle předběžných údajů klesl o 0,7 procenta při konsensu trhu -0,6 %, který je shodný s predikcí španělské centrální banky. Výraznější propad ekonomické aktivity byl také v meziročním srovnání a to o 1,8 procenta při očekávání -1,7 %.

Čtvrtá největší ekonomika eurozóny se vloni podruhé od roku 2009 propadla do recese a ta se na konci roku prohloubila po poklesu ve třetím čtvrtletí o 0,3 % mezičtvrtletně a o 1,6 % meziročně. Španělské hospodářství, které tak slábne již šest kvartálů v řadě, se potýká s výraznými problémy. Maloobchodní tržby v prosinci meziročně propadly o 10,7 procenta poté, co objem hypotečních úvěrů v listopadu klesl téměř o třetinu. Podíl nesplácených úvěrů španělským bankám ve stejný měsíc vzrostl na rekordních 11,4 procenta. Nezáviděníhodný rekord drží také aktuální míra nezaměstnanosti 26 procent.

Evropská komise tento týden naznačila, že by mohla znovu přistoupit na uvolnění rozpočtových cílů země. Ty byly pro loňský a letošní rok stanoveny na 6,3 procenta resp. 4,5 procenta hrubého domácího produktu. EK však očekává v roce 2013 pokles ekonomiky o 1,4 % a počítá s poklesem deficitu rozpočtu na 6 procent HDP z loňských 8 %. Mezinárodní měnový fond minulý týden snížil prognózu růstu španělské ekonomiky v letošním roce na -1,5 %.

„Závazek vlády k velmi bolestivému několikaletému úspornému plánu podkopal spotřebitelské výdaje a bude v tom nadále pokračovat za rostoucí nezaměstnanosti, slábnoucího trhu nemovitostí a stále nadměrného dluhu,“ uvedl ekonom IHS Global Insight Raj Badiani. "Na místě je obezřetnost; domácí poptávka rychle klesá a pravděpodobně se bude vyvíjet podobně i v první polovině roku," říká Guillaume Menuet z londýnské Citigroup. Klesající španělské výnosy komentuje jako "nahánění rally", do velké míry spojené s ignorací ekonomického fundamentu. 10letý výnos španělského dluhopisu dnes klesá na 5,14 % z červencového maxima 7,75 %.

 
Podle odhadu Bank of Spain klesla v loňském roce domácí poptávka o 3,9 procenta, téměř dvakrát rychleji oproti meziročnímu poklesu v roce 2011. Centrální banka nedávno upozornila na nepříznivý efekt utahování fiskální politiky vládou pod vedením Mariana Rajoye na prohloubení recese a připojila očekávání poklesu HDP od října do prosince o 0,6 %.

Přísnou rozpočtovou politikou se premiér Rajoy snaží vychýlit zemi ze směřování k žádosti o zahraniční pomoc. Rajoy v prosinci opakovaně odmítl úvahy o žádosti, aby Evropská centrální banka intervenovala a nakupovala španělské dluhopisy na sekundárním trhu. Taková žádost je dle posledních podmínek ECB nutná k poskytnutí zahraniční pomoci. Do budoucna ji nicméně premiér nevyloučil.

Současný kabinet v zemi vládne 13 měsíců a za tu dobu stihl zavést nejhlubší rozpočtové škrty za posledních třicet let, spočívající například ve zvýšení daní z příjmu a majetku nebo snížení mezd i počtu zaměstnanců ve státní správě. Podle analytičky AFI se tyto škrty teprve začínají promítat do slábnoucí domácí poptávky. S ní souvisí také rychlý nárůst nezaměstnanosti, každý třetí nezaměstnaný v eurozóně je dle statistik španělské národnosti.

(Zdroj: Bloomberg, AP, čtk)