Platy venkovského obyvatelstva v Číně loni už třetím rokem za sebou rostly rychleji než ve městech. Za rychlejší růst mezd vesnice vděčí hlavně migrujícím dělníkům a také posílené sociální podpoře státu.
Příjem na hlavu na venkově v loňském roce vzrostl o 10,7 %, zatímco lidem ve městech o 9,6 %. Podle čínského statistického úřadu se na tom podepsal rostoucí počet lidí, kteří se za prací z vesnic vydávají do městských aglomerací, a také zvyšování mezd, které posílají příbuzným domů. Na nejrůznějších přídavcích a příspěvcích od státu si venkov polepšil ještě víc – o 21,9 %, což téměř dvojnásobně převyšuje tempo růstu ve městech.
Kupní sílu venkovského obyvatelstva tak podporuje i prudce se rozvíjející urbanizace, jejímž velkým propagátorem je nastupující premiér Li Ke-čchiang. Přesun váhy na spotřebu a její rovnoměrnější rozšíření po celé zemi sníží závislost ekonomiky na exportech, jejichž tempo růstu loni zpomalilo o 50 % v porovnání s rokem 2011, a také na investicích, které dosahují 48% podílu na HDP.
„Rostoucí příjmy v rurálních oblastech určitě podpoří spotřebu a pomohou k posunu rovnováhy,“ tvrdí Zhang Zhiwei, ekonom japonské banky . Čínská ekonomika podle něj kvůli rostoucím nákladům na pracovní sílu zařadí nižší rychlost, jelikož už pro zahraniční investory nebude takovým lákadlem. Růstový model orientovaný na spotřebu prý však bude lépe udržitelný.
Trend, v jehož rámci vesnice dohání město, by mohl pokračovat i nadále. Klesající počet práceschopného obyvatelstva by měl tlačit na rychlejší růst mezd stěhovavých dělníků a stát by měl rozšiřovat síť sociálního a zdravotního zabezpečení hlavně ve vesnických oblastech.
Venkovské příjmy předstihly v růstu městské už v roce 2010, což bylo poprvé od roku 1997. Maloobchodní tržby se loni na venkově zvýšily o 14,5 %, zatímco ve městech růst činil 14,3 %. V absolutních měřítcích zatím panují velké rozdíly: s výdaji ve výši 2,78 bilionů jüanů venkov nedosahuje ani pětiny celkových výdajů městských domácností. V nich podle čínských statistiků žije 52,6 % obyvatelstva, tedy kolem 710 milionů lidí.
„Přerozdělení příjmů a bohatství ve prospěch domácností na venkově by zcela určitě mělo podpořit spotřebu, jelikož domácnosti s nižšími příjmy mají klasicky větší sklon k utrácení,“ myslí si Ren Xianfang z konzultantské společnosti IHS. Loňský příjem na hlavu na vesnici dosáhl 7917 jüanů, v městech činil 24 565 jüanů.
Státní rada, nejvyšší výkonný orgán, loni ohlásila sadu opatření, která by lidem z venkova měla usnadnit registraci v malých a středních městech. Růst megapolí typu Pekingu či Šanghaje hodlá vláda nadále omezovat. Nová nařízení by měla venkovské přistěhovalce ve městech postavit na roveň lidem s trvalou registrací v otázkách sociální podpory. Loni v čínských městech žilo bez trvalého pobytu zhruba 230 milionů lidí. Ti mají často velmi ztížený přístup ke vzdělání či zdravotní péči.
(Zdroje: Bloomberg, Xinhua)