Počty studentských úvěrů hodnocených jako nejvíce rizikové ve Spojených státech neustále rostou a s nimi se zvyšuje i četnost případů nesplácení. Podle ekonomů to dokládá svízelnou situaci, do níž se někteří čerství absolventi univerzit na americkém pracovním trhu dostávají. Cena vyššího vzdělání bude navíc dál růst.
Studium na americké vysoké škole vyjde na desítky tisíc dolarů ročně. Kvůli pokrytí výdajů na školné, kolej, menzu, učebnice a další potřeby se řada studentů musí výrazně zadlužit a do poslucháren vstupovat s vědomím, že první roky v pracovním procesu budou vydělávat na školu, kterou vystudovali.
Celkem takto absolventi či studenti dluží 900 mld. USD. Podle chicagské úvěrové kanceláře TransUnion z těchto závazků 33 % spadá do kategorie subprime, tedy těch nejrizikovějších. Podíl úvěrů, které nejsou splácené víc než 90 dní, v rámci subprime činil loni v březnu 33 %. Jinými slovy, každá třetí riziková studentská půjčka (dohromady za 100 mld. USD) je tak trochu, nebo úplně na odpis. V roce 2007 tento podíl činil 24 %.
Vysoká dluhová zátěž by podle Cristiana de Ritise z agentury Moody´s mohla dolehnout na spotřebitelské výdaje a ekonomiku jako celek. „Pokud budou bankroty růst současným tempem, ztráty bude muset uhradit daňový poplatník,“ dodává Ritis. Poukazuje tak na skutečnost, že roli hlavního věřitele u studentských půjček v posledních letech převzala federální vláda a nyní drží asi 93 % všech úvěrů.
Podle studie TransUnion, kterou si nechaly vypracovat úvěrové svazy poskytující privátní studentské půjčky, se podíl nesplácených úvěrů v rámci celého portfolia 900 mld. USD dostal z 8,8 % v březnu 2007 na 11,4 % v březnu 2012. Průměrná výše neuhrazeného závazku na dlužníka se za tu dobu zvýšila o 30 % na 23 800 USD.
Jiná studie, kterou nedávno publikovala společnost Fair Isaac, přišla s nálezem, podle něhož má 26 milionů spotřebitelů ve své úvěrové historii registrovány dvě studentské půjčky a víc. V roce 2005 to bylo 12 milionů lidí. Fair Isaac se zabývá hodnocením a známkováním úvěrového profilu jednotlivců. Opoždění při splácení studentské půjčky má na známku velký vliv, jelikož většina studentů zatím jiné úvěrové závazky neměla. Bankovní manažeři rizika všeobecně očekávají, že podíl nesplácených studentských úvěrů bude dál růst.
Splácení ztěžují jednak nafukující se náklady vzdělání a dále růst úroků z federálních půjček, způsobený přechodem na fixní sazby. Zatímco v roce 2005 činila sazba 2,875 %, současný úrok u federálních půjček se pohybuje mezi 6,8 % a 7,9 %.
„Možná by neměli tak ochotně rozdávat peníze dětem,“ tvrdí šestatřicetiletá právnička, která si na získání diplomu před deseti lety půjčila přes 100 000 USD a dodnes je nesplatila. „Všichni jsme si mysleli, že hned po škole budeme vydělávat statisíce,“ dodává.
(Zdroje: WSJ, TansUnion)