Guvernér ruské centrální banky Sergej Ignatěv se postavil odmítavě k volání prezidenta Vladimira Putina po uvolněnější měnové politice. Podle Ignatěva úrokové sazby klesnou, až vláda zakročí proti inflaci, která se loni přiblížila 7 %.
Putin, který se loni do Kremlu vrátil po čtyřletém působení v premiérském křesle, si předtím na zasedání kompletního vládního kabinetu postěžoval na „znepokojující růst úrokových sazeb, a to na úroveň výrazně nad míru inflace, což nevyhnutelně ovlivňuje úvěrovou aktivitu.“ Prezident se tak zařadil do tábora ministerských úředníků a některých top manažerů, obzvlášť z vývozních sektorů, podle nichž má uvolnění monetární politiky pomoci zpomalující ekonomice. Ta ve srovnání s obdobím před finanční krizí roste dvakrát nižším tempem a v posledním kvartále loňského roku zvolnila na 2 %.
Ignatěv v přímém přenosu ve státní televizi na výzvu zareagoval diplomaticky a zdrženlivě: „Úrokové míry klesnou, možná ne hned, možná trochu se zpožděním, ale s poklesem inflace půjdou níž i úrokové míry.“ Loňský růst cen o 6,7 % byl mírně vyšší než v roce 2011, avšak oproti dvouciferným tempům z předchozích let výrazně zkrotl.
Zdražování velmi pravděpodobně podpořila štědrá sociální politika Kremlu ve volebním roce. Platy státních zaměstnanců byly navýšeny o desítky procent, vojáci dostali přidáno ještě víc. Starobní důchody se od dubna zvedly o 14,1 %.
Podle guvernéra by inflace mohla v následujících letech klesnout i pod 4 %, pokud bude vláda dodržovat fiskální pravidla, v jejichž rámci část příjmů z těžby a vývozu ropy putuje do rezervního fondu a fondu národního blahobytu. Pětašedesátiletý Ignatěv v červnu v čele banky po 11 letech končí. Putin by jeho nástupce měl jmenovat do března.
Podle údajů ruského ministerstva financí vláda do rezervního fondu hodlá poslat 900 mld. rublů (571,7 miliardy Kč) z prodeje ropy a plynu v loňském roce. Rezervní fond byl vytvořen jako záchranná síť pro případ vnějších šoků, jako je pokles cen ropy. Na počátku ledna letošního roku v něm bylo 60 mld. USD. Jakmile bude transakce dokončena, bude částka ve fondu představovat zhruba 4,5 % ruského HDP.
Podle analytiků teď politický tlak na centrální banku dosahuje největší intenzity, avšak k poklesu sazeb s největší pravděpodobností nepovede. Podle Ivana Tčakarova z Renaissance Capital je banka „tak nezávislá, jak jen to v téhle zemi jde.“ Při posledním pohybu, v září loňského roku, byly sazby zvýšeny. Banka tak reagovala na vývoj inflace, která přestřelila horní hranici cílového pásma stanovenou na 6 %. Klíčová jednodenní repo sazba nyní činí 5,5 %.
Centrální banka dříve varovala, že inflace by se mohla vydat ještě výš. Současné tempo růstu ruské ekonomiky na úrovni 3 až 3,5 % ročně se prý blíží potenciálu. Ten se od hluboké recese v roce 2009 snížil zhruba na polovinu. Bez odvážných reforem se podle úředníků centrální banky a ministerstva financí vyšší tempa čekat nedají. Loni ruský HDP expandoval o 3,4 %, letos by měl hospodářský růst mírně zrychlit. Vláda si za cíl stanovila 5% tempo.
S tezí o dosaženém potenciálním produktu nesouhlasí některá ministerstva. Vysoké sazby podle nich soukromému sektoru komplikují život a brání větší investiční aktivitě. Na drahé úvěry si stěžoval i hliníkárenský magnát Oleg Děripaska. Centrální banka kontruje tím, že na to, aby fungovaly nižší sazby, by v zemi muselo působit víc důvěryhodných bankovních subjektů.
Kabinet premiéra Dmitrije Medveděva nedávno Kremlu předložil velkou strategii, podle níž má se Rusko zbavit závislosti na vývozu nerostných surovin a zmodernizovat ekonomiku. Dokument, který si za cíl stanovuje zvýšit podíl investic na HDP za současných 20 % na 25 % (např. v Číně dosahuje 48 %), podle kritiků postrádá jasně definované představy o strukturálních reformách a vysloužil si srovnání s pětiletkami z éry Sovětského svazu.
(Zdroje: WSJ, Globe and Mail, Moscow Times)