Vlády vyspělých zemí čelí významným problémům týkajícím se krátkodobé i dlouhodobé udržitelnosti dluhu. Rozvíjející se ekonomiky se nacházejí v jiné situaci. Jejich zadlužení dlouhodobě klesá a ekonomický růst je relativně vysoký. K tomu se přidávají nízké sazby a všeobecně udržitelná fiskální politika. Hrubý vládní dluh těchto zemí by se měl v následujících pěti letech stabilizovat, nebo vykazovat jen minimální růst.
Pokud ale vezmeme do úvahy i implicitní dluh, tedy všechny budoucí platby plynoucí ze současných závazků, není obrázek už tak jasný. Tento implicitní dluh souvisí zejména s oblastí zdravotní péče a důchodového systému. Jestliže ho diskontujeme na současnou hodnotu, pak si země jako Čína a Rusko už nevedou tak dobře. To i přesto, že jejich dluh dnes leží ve srovnání s vyspělými ekonomikami nízko. Jako příklad země, která má v současnosti velkou dluhovou zátěž, ale jen omezené budoucí závazky, můžeme uvést Indii.
Podle MMF je čistá současná hodnota nárůstu výdajů v letech 2011 – 2050 v Číně, Rusku, Koreji a Turecku ve výši 100 – 260 % HDP. U Indie, Mexika, Indonésie a Jižní Afriky s Polskem to je méně než 100 % HDP. To ovšem neznamená, že takové dluhy skutečně vzniknou. Jsou implementovány penzijní a zdravotní reformy, fiskální politika může být upravena s ohledem na to, jak se závazky vyvíjejí. V minulosti působil rozvíjejícím se ekonomikám problémy zejména dluh v zahraniční měně. Dnes vidíme, že klesl jejich celkový dluh a klesl i podíl zmíněného dluhu. Zároveň tyto ekonomiky hromadí měnové rezervy, což dále výrazně snižuje riziko spojené s dluhy v zahraniční měně. Velká část tohoto dluhu přitom byla nahrazena závazky vůči zahraničním subjektům, které jsou ovšem denominovány v měně dlužníka.
Fiskální deficity rozvíjejících se ekonomik jsou obecně nízké, většinou nepřesahují 3 % HDP (významnou výjimku představuje Indie). Jak bylo zmíněno, poměr dluhu k HDP by se měl držet na stabilních úrovních, v mnoha případech se zlepšuje i struktura dluhu z hlediska průměrné doby splatnosti. Riziko problémů s jeho refinancováním je díky uvedeným faktorům nízké. Následující graf ukazuje výši hrubého vládního dluhu k HDP v roce 2012 a očekávanou výši zadlužení v roce 2017. Výrazný růst by neměl přijít u žádné ze zobrazených zemí. U nejvíce zadlužených ekonomik, tedy Indie, Brazílie a Polska, by mělo dojít k poklesu zadlužení. Výrazného snížení by měla dosáhnout Čína, která by se tak dostala na pozici nejméně zadlužené země.
(Zdroj: Deutsche Bank)